Na www.eham.net se v posledním období objevil článek-úvaha od Boba Kendiga (KG4OOA), který se zamýšlí nad námi všemi. Dovolil jsem si ho přeložit, přestože je zaměřen na americké radioamatéry a jejich historii, měl by však oslovit i nás všechny… Oliver, MW3SDO
Když se toulám po stránkách internetu, speciálně určených pro radioamatéry, všechny články upozorňují na služby, které radioamatéři poskytují veřejnosti. Je to všechno opravdu skvělé! Je to vlastně jedna z hlavních činností, pro které existujeme.

Ale ne tak rychle! Je zde jeden problém!
Víte kdo navštěvuje radioamatérské stránky kromě radioamatérů? Odpověď je nikdo. Kdy jste naposledy kromě Polního dne slyšeli, viděli nebo četli o rádio amatérském provozu v novinách, časopisech (jiných než jsou rádio amatérské publikace), místní nebo kabelové televizi? Ani se nepamatuji kdy naposledy byla v tisku nebo televizi zmínka o tom, jaké služby pro veřejnost uskutečňujeme.

Slyším nářky a lamentování, že se už nikdo nechce stát rádio amatérem. Ale vážně, jak se člověk dozví, že rádio amatérské vysílání stále existuje? V šedesátých letech, kdy jsem získal mou první licenci, všechno bylo jednoduché. Tu a tam jste viděli ve městě obrovské stožáry a vždy se našel někdo kdo vám uměl říct k čemu jsou tam, k čemu slouží. Stánky byly plné publikací o rádiích. Tyto obrovské věcičky (staré radiopřijímače) v obývácích nyní nahradily televizory. Dnes jsou už tato rádia minulostí. I radioamatérské časopisy, které jsme znali, již nejsou v prodeji. Ani tolik stožárů už nevidíme, ale to je jiný příběh.
V současnosti k radioamatérům přichází mnoho lidí z CB. To jsou naše děti, ale co dospělí?
Co děláte proto, abyste o našem hobby informovali svět? Má váš klub člověka pro styk s veřejností, který rozvíjí vztahy s médii a rádio amatéry, obyčejnými lidmi? Žijeme v době počítačů. Posíláte zprávy o novinkách na internetu? Může to fungovat, nemáme co ztratit. Nepatříš do klubu? Můžeš se zapojit do našich služeb. Stačí poslat email. Kdo ví, možná objevíš skvělou budoucnost.
