Zkrácenou anténu můžeme použít všude tam, kde nemáme dostatek místa pro plnohodnotnou. Poměrně jednoduchý výpočet takové drátové antény jsem našel v ruském Rádiu 5/1999. Originál článku byl zveřejněn v: Funkamateur, 11/1997. Jde o anténu s elektrickou délkou ?/4. Nejčastěji bude asi používána pro pásmo 160 m, pro které bude také uveden příklad výpočtu. Dispoziční řešení s označením jednotlivých rozměrů je na obrázku.
Princip a rozměry pro zkrácenou anténu
Anténní vodič s délkou kratší než ?/4 je označen písmenem A. Prodlužovací a zároveň transformační cívka je L1. Jako druhý pól antény je použita elektricky prodloužená protiváha, která zvyšuje účinnost vyzařování výkonu i v případě, že stožár B je uzemněn. Nyní k vlastnímu výpočtu: Určíme si délku vodiče A (m), průměr tohoto vodiče d (m), pracovní frekvenci antény f (MHz).
Jak nejprve vypočítáme vlnovou délku pracovní frekvence ? = 300/?, pomocný parametr S = A/d a pracovní úhel ? = A . 360/ ?. Dále vypočítáme charakteristickou impedanci Z = 60. ln(1,15.S) a reaktanci impedanční složky XC=Z/tan? (pF). Reaktanci složky XC musíme vykompenzovat indukčností L1 podle vztahu L=XL/2?f (µH), přičemž XC = XL. Odběr pro připojení koaxiálního kabelu určíme ze vztahu n1=n?(R/ XL), přičemž R = impedance koaxiálního kabelu v ?. Pro výpočet cívky L2 platí stejné vztahy, ale dosazujeme D místo A a L2 místo L1.Průměr drátů by neměl být menší než 1 mm.
Příklad
A= 29 m, d = 0,0015 m (1,5 mm) a f = 1,86 MHz.
Z těchto údajů dostaneme: ? = 161,3 m, ? = 64,7O a S = 19333, Z = 600,6 ? a XC = 283,8 ?. Potom L = 24,3 µH. Počet závitů závisí od konstrukce a případného použití jádra. Budeme uvažovat s cívkou s 28 závity a koaxiálním kabelem 50 ?. Potom odbočka bude na 12 závitu od uzemněného konce.
VY 73 Miro OM3CKU