Zveřejněno v: Technika
Má někdo zkušenosti se stavbou nějakého stožáru na tribander, já osobně mám HY GAIN TH3JRS, má zhruba cca. 11 kg, bydlím v paneláku, ale hned za domem mám svůj pozemek, je to asi tak 15 m od domu. Tam bych chtěl postavit stožár, představu mám asi takovou, že zakopat a zabetonovat asi 5 m trubku do země a na konec anténu. Pokud má někdo zkušenosti, rád si přečtu. Nechci však žádný příhradový stožár, rozhoduje cena…
Výška a umístění antény v prostředí závisí na požadavcích cílových geografických oblastí. Například jiná výška je vhodná pro EU a jiná pro NA. Úvod do této problematiky je popsán v článku HFTA – HF Terrain Assessment https://www.CQ.sk/modules.php?name=News&file=article&sid=1729
S jistotou ale 5m je příliš nízko, zvlášť pro pásmo 14MHz.
Nepochopil jsi mě nebo jsi nečetl pozorně, neptal jsem se na umístění antény, ale na to, zda někdo má zkušenost se stavbou stožáru z trubek a pokud ano, jaké. Vždy je lepší mít ji 5 metrů nad zemí než vůbec…..
Pokud nebude ta trubka ze stožáru veřejného osvětlení, tak ji budeš muset kotvit. Běžné rozměry trubek se při silnějším větru ohnou. 5m dlouhou trubku budeš muset zabetonovat cca 1m pod zem, zbudou ti 4m nad zemí. Takhle „vysoko“ nebude anténa už prakticky směrovat, možná trochu na 28MHz.
Na tribander je vyzkoušený trojhranný stožár z RDM, pochopitelně kotvený ve 2 výškách. Pokud má přijít silný vítr, tak ho stočíš dolů a horními kotvami ještě přikotvíš.
I thought to use exactly as you say something similar to street lighting or some other system maybe sliding pipes into each other, I know that galvanized 2 inch pipes are sold in lengths of up to 6 meters but I evaluated that as not a very good solution, but my limit is about 5-6 meters... but I would prefer to arrange it without anchoring, digging 1 meter is not a problem and pouring concrete, I just wanted to check if someone has already solved this and how a mast could be made from commonly available materials.. The possibility of placing it on the roof is definitely not sincewe have a new roof on the residential building. The roof is gabled so the neighbors would probably bury me somewhere right away. But I will mention one more important thing, where I want to place the mast even though the antenna will be at a height of 5-6 meters and aimed in the direction of the residential building is an undeveloped area and all fields and a non-industrial zone, it is flat there and not a hill. Rather, I am located on a gentle hill but a gentle one. When the weather is good, visibility is more than 20-30 km without tall objects and hills. That is why it could work quite well. On the other hand, I have highhills - Little Carpathians so it is pointless to burden with e.g. a rotator.
Nerozuměl jsem úplně, na co se ptáš. Opravu umístit tribander do takové výšky je jen absolutně nouzové řešení. I drátový dipól za pár euro ve výšce 10m nad zemí může být lepší.
Doporučuji podívat se na článek OK2PP „Než koupíte anténu“ http://www.radioamater.cz/cisla/pdf/2002-2-3.pdf
Menší stožár na lehkou TH3JRS se dá udělat z lešenářských trubek s kotvením lanami. Dvě 6m trubky už dají výšku, ve které bude anténa fungovat.
Při překročení výšky 4,5m je vyžadována ohlašovací povinnost stavebnímu úřadu, potřebuješ zajistit uzemnění.[/url]
No nouzové to je řešení, ale je to jediné řešení… Anténu už mám delší dobu, takže to je v pořádku, tu už nekupuji. Jasně, že i drát by byl dobrý ve výšce 10 m, ale když nemohu jít do takové výšky a tedy i problémy s kotvením by byly, aby to nezabralo moc místa… Je lepší určitě snad lépe mít nějakou anténu na HF než žádnou… Můj limit je těch 5-6 metrů… Nejprve jsem přemýšlel nad typem LW, ale to také max ve výšce 5 m, ale jelikož už vlastním TH3JRS, tak by to byla škoda ji nevyužít.
Obecně platí, že výška antény má být minimálně lambda/2 nad zemí. Pokud je tato vzdálenost od země menší, tak není záruka, že budou dodrženy parametry, které výrobce pro danou anténu garantuje.
Jsou výjimky, např. štěrkové podloží. Při budovách není daná výška antény výškou domu, ale plochou střechy domu, od které se výška antény počítá. To znamená, že pokud má někdo 12 p. věžák a položí si anténu na střechu, to neznamená, že má elektrickou anténu ve výšce
36 m nad zemí. To asi v kostce. Ale i tak je špatná anténa lepší než žádná.
Stožár se dá vyrobit i doma, úplně jednoduše. (pokud to umíš)
Stačí ti na to sehnat trubky z kovového odpadu, v horším případě je můžeš i koupit.
První pohodlná a nekotvená příšera, může být i vyřazená pouliční lampa, čím větší, tím lepší. Nejlepší je hotová lampa ze železnice i se stupátky osazená.
Dobré jsou i takové, které se vyskytují na výpadovkách z města, které nesou na horním „Ypsilonu“ 2 lampy z dvou takových stožárů se dá poskládat nekotvený stožár 22m, stačí poslední díl prodloužit, případně po vnějšku navarit pro zamezení torzního pohybu 2-3 trubky, nebo i silnější roxory, případně ústřižky pásoviny, pásového plechu tloušťky 15-25mm.
Stupátka se dají navarit z roxorů, nebo podle potřeby i z trubek.
Nosnost bude hluboko předimenzována, protože ten koncový Ypsilon s lampami váží cca 180kg a torzní tlaky při větru jsou o mnoho větší, než udělá rotátor s malou anténou. Obvykle při extrémně silném větru nejprve odletí prvky antény, potom boom, mezi tím utrhne rotátorovi brzdu.
Na stavbu se však musí použít ale velmi hluboký a pevný betonový základ se svařovanou konstrukcí sítě s podstatně silnější trubkou, do které se zasune celý stožár.
Problém bude vztyčení, pokud není k dispozici autojeřáb.
Možné to samozřejmě je, ale pokud jsi nedělal na lampárně a nemáš grif, na stavbu podpůrného „X“ a naviják, tak to asi nedostaneš do té zabetonované trubky.
Druhý typ je kvazi příhradový z trubek svařovaný stožár, kde se pozvarají dohromady 3 silnější trubky, a do středu se jako distanční vsuvka zavaří odřezky ze stejného průměru trubky cca 20cm s odstupem cca 70cm.
V průřezu si to představ jako květinu se třemi okvětními lístky a středem.
Taková konstrukce je velmi odolná při nekotveném stožáru na torzní kmity.
Pokud chceš stavět do výšky cca 15m, tak je třeba rozdělit takový stožár na 3 stejné části, s tím, že ta spodní by měla mít základ v betonu alespoň 2m do hloubky.
Základ by měl tvořit alespoň 50mm (2″) trubky vodovody, druhý stupeň 1,5″ a poslední 1″
Dají se použít i pozinkované, ale velmi špatně se přes pozink svařuje, v oblasti sváru se musí obrusovat, nebo svařovat pomocí WIG/TIG.
Pokud chceš mít velmi pevné vystužení, dá se to protkat ještě zvenku přihradami z roxoru.
Na všechny tyto konstrukce stačí mít zahradu, přípojku el. energie, velkou karbobrousku a jednosměrnou silnou svářečku (150A), pár balíků elektrod bazických a chvilku času, pár kamarádů na stavbu, kozly na podložení, stavební naviják.. míchačka velmi pomůže.
Z praxe pro praxi, ale je lepší použít klasický stožár příhradový, nebo i hladký, hotový, nechat si ho osadit od elektrikářů, nevyjde to draho a je to rychlá stavba, jen cena bude vyšší, než u homo domo konstrukce.
Například v Bratislavě se právě teď vyměňují na hl. stanici všechny trakční nosné stožáry příhradové, myslím, že dohodnout se není problém.
Stavební povolení je pro klid dobré vybavit.
Jako důvod, je třeba na stavebním uvést potřebu mít v zahradě stožár vlastního veřejného osvětlení, typ a číslo stožáru, typ lampy dodat podle toho, co mají aktuálně v kovosrotu, ev. na lampárně blízko bydliště, obvykle všechny dokumentace a stavební plány i situační plány, ev. razítko realizátora se dá sehnat na oné okresní lampárně za slivovici, pokud máš štěstí.
Na stavebním ti nebudou s tím dělat velké problémy, pokud je to celé papírově obsloužené z běžné stavební agendy podniku veřejného osvětlení, železnice a pod.
Viz. podle oblasti stavby.
http://www.zoznam.sk/katalog/Sluzby-remesla/Komunalne-sluzby/Verejne-osvetlenie/
No ved hej, ale pokud vezmeš, že dáš do zahrady „jen trubku“ bez kotvení, tak minimálně je 50mm vodovodní trubka v distribuční délce 6m, která se dá možná sehnat, nebo pozvarat ze dvou kusů transportovatelnějších 4m má vážné nedostatky...
Problém bez kotvení se zatížením na konci rotátoru + anténa (cca 18-30kg plus mínus odhaduji) bude mít rozkmit 80cm na konci a torzní kmitání asi 2° úhlové.
To by zdanlivě ani nevadilo, jenže z konstrukčního hlediska, na to není ta trubka určena, je to měkké železo, které se postupně ohýbá jako železný radlovací drát.
Další problém bude, že zvednout to s anténou zase nebude lehké, musí mít alespoň dobrý žebřík, nebo zase podpůrné X a naviják, protože bez toho se to zvednout nedá úplně snadno, potřebuješ pak hodně rukou.
Základy musí také být pevné.
Pokud jen takovou 50mm trubku vztyčíš na zahradě a zkusíš 5m do výšky k tomu přiložit žebřík, vylézt na to a osadit nahoru anténu, okamžitě zjistíš, že je to nestabilní a kmitá to, uhýbá to pod váhou systému atd.
Výsledkem bude roztřesená a kývající se trubka s malou výškou antény v zahradě, kde čas strávený osazováním, práce s transportem a námaha při stavbě =
=to samé plus 20% ceny navrch a je tam osazena pouliční lampa s navařenými stupátky, nebo alespoň háky na přiložení žebříku příčného, která vydrží bez kotvení váhu i stohovaných antén.
Dokonce za podobnou cenu, pokud ne i méně, se dá poctivě osadit do podbetonované jámy z kameny pošlapanými betonem, domácí betonové osazení pro telegrafní nebo elektrický dřevěný sloup, který se přiskrutkuje, normálně koupit mořený nový ve výšce 6m.. (lepší je nechat si osadit za pár flašek a nějaký oldomas)
Pokud se natře občas dehtem, případně se nastříká dehet na průchozí šrouby k betonovanému I profilu, kde je naskrutkovaný sloup, tak to přežije věky, bez nároku na nějaké náročné stavby.
Na to netřeba stavební povolení, prostě to tam bylo a basta.
Tu anténu to unese bez problémů.
Viděl jsem takové sloupy i 10m vysoké, ale to bych měl už bobky se na to vyšplhat se stupátky.
Potom je jednodušší raději nestavět nic na pevno, ale dát tam magirus, pořádně ho vykotvit a už se jen modlit, aby ho nezbalili hnedoslováci jako kovodepozit.