Stožár se dá vyrobit i doma, úplně jednoduše. (pokud to umíš)
Stačí ti na to sehnat trubky z kovového odpadu, v horším případě je můžeš i koupit.
První pohodlná a nekotvená příšera, může být i vyřazená pouliční lampa, čím větší, tím lepší. Nejlepší je hotová lampa ze železnice i se stupátky osazená.
Dobré jsou i takové, které se vyskytují na výpadovkách z města, které nesou na horním „Ypsilonu“ 2 lampy z dvou takových stožárů se dá poskládat nekotvený stožár 22m, stačí poslední díl prodloužit, případně po vnějšku navarit pro zamezení torzního pohybu 2-3 trubky, nebo i silnější roxory, případně ústřižky pásoviny, pásového plechu tloušťky 15-25mm.
Stupátka se dají navarit z roxorů, nebo podle potřeby i z trubek.
Nosnost bude hluboko předimenzována, protože ten koncový Ypsilon s lampami váží cca 180kg a torzní tlaky při větru jsou o mnoho větší, než udělá rotátor s malou anténou. Obvykle při extrémně silném větru nejprve odletí prvky antény, potom boom, mezi tím utrhne rotátorovi brzdu.

Na stavbu se však musí použít ale velmi hluboký a pevný betonový základ se svařovanou konstrukcí sítě s podstatně silnější trubkou, do které se zasune celý stožár.
Problém bude vztyčení, pokud není k dispozici autojeřáb.
Možné to samozřejmě je, ale pokud jsi nedělal na lampárně a nemáš grif, na stavbu podpůrného „X“ a naviják, tak to asi nedostaneš do té zabetonované trubky.

Druhý typ je kvazi příhradový z trubek svařovaný stožár, kde se pozvarají dohromady 3 silnější trubky, a do středu se jako distanční vsuvka zavaří odřezky ze stejného průměru trubky cca 20cm s odstupem cca 70cm.
V průřezu si to představ jako květinu se třemi okvětními lístky a středem.
Taková konstrukce je velmi odolná při nekotveném stožáru na torzní kmity.
Pokud chceš stavět do výšky cca 15m, tak je třeba rozdělit takový stožár na 3 stejné části, s tím, že ta spodní by měla mít základ v betonu alespoň 2m do hloubky.
Základ by měl tvořit alespoň 50mm (2″) trubky vodovody, druhý stupeň 1,5″ a poslední 1″

Dají se použít i pozinkované, ale velmi špatně se přes pozink svařuje, v oblasti sváru se musí obrusovat, nebo svařovat pomocí WIG/TIG.

Pokud chceš mít velmi pevné vystužení, dá se to protkat ještě zvenku přihradami z roxoru.

Na všechny tyto konstrukce stačí mít zahradu, přípojku el. energie, velkou karbobrousku a jednosměrnou silnou svářečku (150A), pár balíků elektrod bazických a chvilku času, pár kamarádů na stavbu, kozly na podložení, stavební naviják.. míchačka velmi pomůže.

Z praxe pro praxi, ale je lepší použít klasický stožár příhradový, nebo i hladký, hotový, nechat si ho osadit od elektrikářů, nevyjde to draho a je to rychlá stavba, jen cena bude vyšší, než u homo domo konstrukce.

Například v Bratislavě se právě teď vyměňují na hl. stanici všechny trakční nosné stožáry příhradové, myslím, že dohodnout se není problém.

Stavební povolení je pro klid dobré vybavit.
Jako důvod, je třeba na stavebním uvést potřebu mít v zahradě stožár vlastního veřejného osvětlení, typ a číslo stožáru, typ lampy dodat podle toho, co mají aktuálně v kovosrotu, ev. na lampárně blízko bydliště, obvykle všechny dokumentace a stavební plány i situační plány, ev. razítko realizátora se dá sehnat na oné okresní lampárně za slivovici, pokud máš štěstí.
Na stavebním ti nebudou s tím dělat velké problémy, pokud je to celé papírově obsloužené z běžné stavební agendy podniku veřejného osvětlení, železnice a pod.
Viz. podle oblasti stavby.
http://www.zoznam.sk/katalog/Sluzby-remesla/Komunalne-sluzby/Verejne-osvetlenie/

No ved hej, ale pokud vezmeš, že dáš do zahrady „jen trubku“ bez kotvení, tak minimálně je 50mm vodovodní trubka v distribuční délce 6m, která se dá možná sehnat, nebo pozvarat ze dvou kusů transportovatelnějších 4m má vážné nedostatky...

Problém bez kotvení se zatížením na konci rotátoru + anténa (cca 18-30kg plus mínus odhaduji) bude mít rozkmit 80cm na konci a torzní kmitání asi 2° úhlové.
To by zdanlivě ani nevadilo, jenže z konstrukčního hlediska, na to není ta trubka určena, je to měkké železo, které se postupně ohýbá jako železný radlovací drát.

Další problém bude, že zvednout to s anténou zase nebude lehké, musí mít alespoň dobrý žebřík, nebo zase podpůrné X a naviják, protože bez toho se to zvednout nedá úplně snadno, potřebuješ pak hodně rukou.
Základy musí také být pevné.
Pokud jen takovou 50mm trubku vztyčíš na zahradě a zkusíš 5m do výšky k tomu přiložit žebřík, vylézt na to a osadit nahoru anténu, okamžitě zjistíš, že je to nestabilní a kmitá to, uhýbá to pod váhou systému atd.

Výsledkem bude roztřesená a kývající se trubka s malou výškou antény v zahradě, kde čas strávený osazováním, práce s transportem a námaha při stavbě =
=to samé plus 20% ceny navrch a je tam osazena pouliční lampa s navařenými stupátky, nebo alespoň háky na přiložení žebříku příčného, která vydrží bez kotvení váhu i stohovaných antén.

Dokonce za podobnou cenu, pokud ne i méně, se dá poctivě osadit do podbetonované jámy z kameny pošlapanými betonem, domácí betonové osazení pro telegrafní nebo elektrický dřevěný sloup, který se přiskrutkuje, normálně koupit mořený nový ve výšce 6m.. (lepší je nechat si osadit za pár flašek a nějaký oldomas)
Pokud se natře občas dehtem, případně se nastříká dehet na průchozí šrouby k betonovanému I profilu, kde je naskrutkovaný sloup, tak to přežije věky, bez nároku na nějaké náročné stavby.
Na to netřeba stavební povolení, prostě to tam bylo a basta.
Tu anténu to unese bez problémů.

Viděl jsem takové sloupy i 10m vysoké, ale to bych měl už bobky se na to vyšplhat se stupátky.

Potom je jednodušší raději nestavět nic na pevno, ale dát tam magirus, pořádně ho vykotvit a už se jen modlit, aby ho nezbalili hnedoslováci jako kovodepozit.