Ahoj,
potřeboval bych pomoc ohledně navíjení cívek. Když mám v chemii napsáno např.: L1 – 20 závitů na kostričce 5mm, L2 – 5 závitů na L1.
V praxi to znamená, že navinu L1, tedy těch 20 závitů, a pak L2 navinu vedle vinutí L1 (tedy jako bych pokračoval ve vinutí L1) nebo tu L2 viním ve druhé vrstvě na L1? Děkuji za rady.
Navíjení cívek
-
NávštěvníkOdpovědětÚčastníkOdpovědětUvádíš tuto informaci: L1 – 20 závitů na kostričce 5mm, L2 – 5 závitů na L1. V praxi to znamená, že navineš L1, tedy těch 20 závitů, hoď na to nějaký proužek izolantu (papír, fólie) a tu L2 viníš ve druhé vrstvě na L1, kdybys pokračoval ve vinutí L1, byla by to např. cívka s odbočkou, bylo by to uvedeno v popisu navíjení, ale nemusí to být pravidlo, záleží na vazbě cívek.
NávštěvníkOdpovědětJeště jsem zapomněl uvést, že průměry drátů jsou různé. Takže v takovém případě by se o cívku s odbočkami asi nejednalo. Každopádně to bude asi tak, jak říkáš, a už jsem tak i učinil, vymezil jsem je tenkým papírem a dal na sebe. A ještě když vzpomínám ty dráty, napadá mě jedna otázka. Označení CuL mi je jasné. Ale našel jsem označení i CuT, respektive i CuY, ale to by mělo být asi to samé. Můžete mi poradit, jaké jsou to dráty? Konkrétně mám takovýto drát předepsaný pro vinutí dvojotvorového jádra. Díky.
NávštěvníkNávštěvníkNávštěvníkOdpovědětDěkuji za rady. Takže co se týče těch drátů a izolací, když použiji místo CuT CuL, tak by se snad nemělo nic stát. Předpokládám, že ta izolace je tam kvůli tomu, aby se lakovaný drát neprořezal někde a nezkratoval. Takže při dostatečné pozornosti by to v konečném důsledku mělo být jedno. Nebo je v tom ještě něco jiného?
To s tím Acylpyrinem jsem samizdat už slyšel, ale nezkoušel jsem – zkusím 🙂No a další věc. Jak tak navíjím ty cívky, došel jsem k jedné ve feritovém hrníčku, který nemám. Materiál je N22 a průměr 20. Nemohu nikde sehnat ten průměr 20 a ještě i z materiálu N22 to už vůbec ne.
Nejbližší průměry jsem našel buď 18 nebo 22 (na http://www.ferity.czale zase jiné materiály. Takže vyvstávají dva problémy. Jaký jiný materiál by se dal použít? Je to do nf filtru v přijímači, takže to snad nebude až tak kritické. A kdybych použil jiný průměr, jak přepočítám indukčnost? Našel jsem nějaké stránky pro výpočet L, ale bez jádra. A nevím, jestli se L počítá stejně pro hrnky jako jen pro klasické tyčové jádro (předpokládám, že asi ne). Ještě by asi byla možnost změnit indukčnost cívky, ale nakolik je ten nf filtr tvořen touto cívkou a ještě dvěma C, tak by bylo třeba změnit i ty kapacity a to užtedy netuším, jak na to. Pokud můžete, pomozte 🙂 Napadá mě ještě jedno velmi jednoduché řešení – kdyby někdo doma měl hrnek N22 průměr 20, tak bych ho odkoupil 🙂
DěkujiNávštěvníkOdpovědětPokud víš, jakou potřebuješ indukčnost, použij hrnkový jádro, které seženeš, navin tam cca 10 nebo 20 závitů příslušným drátem a změř si, jakou to má indukčnost – a pak je to jednoduché, ne? Zhruba: dej do poměru požadovanou indukčnost k té naměřené a to vynásob počtem závitů, které jsi pokusně navinul – a z toho pak dostaneš zhruba požadovaný počet závitů – dosud se mi tento princip osvědčil. Držím palce…., Daniel.
NávštěvníkNávštěvníkOdpovědětPro výpočet indukčnosti s jádrem platí jednoduchý vzorec
N = √(L/k) kde √ jsem použil jako náhradní znak pro druhou odmocninu, k = AL . 10 na -3 Al = také indukčnost jednoho závitu v nH (uH . 10 na -3)
běžné modré jádro 4 mm z produkce Pramet Šumperk pro kostřičku 5mm mělo k = 0,0073. Na hrnkových jádrech bývá uváděna hodnota Al
Pokud je cívka L2 na L1, obvykle se umisťuje k studenému (uzemněnému) konci L1
VY 73 Miro OM3CUNávštěvníkNávštěvníkOdpovědětVýpočet té indukčnosti jsem už našel v knížce Radotechnika do kapsy, ale děkuji. Problém je akorát v tom, že nevím AL. V schématu to není, je tam napsán jen průměr 20mm a materiál N22. Dano, co se týká té rezonance, možná by to šlo, tady je schéma: http://ulozto.sk/xhDhcXk/trx-jpg (Omlouvám se, že to dávám takto, ale nevím, jak vložit obrázek). Jde o L5 a L6. Ještě mě napadlo, že bych kompletní nf filtr (tedy L5, L6 a C15, C16) vypustil a nahradil ho jiným filtrem, například tímto: https://www.CQ.sk/modules.php?name=News&file=article&sid=278
Co na to říkáte?[/img]NávštěvníkOdpovědětTak jsem se podíval na tu schéma - jedná se o CW filtr 800 Hz - a s kondenzátory C15 a C16 si můžeš měnit frekvenci podle svého ucha, jo a CW filtr by se měl navíjet bifilárně - tedy frekvenci už víš a můžeš postupovat, jak jsem psal předtím, Ahoj, 73, OM1DS, Daniel
ÚčastníkOdpovědětAhoj, podle schématu myslím, že děláš TRX Kolibřík, na mé stránce je popsáno, jak jsem ho kdysi dělal a udělal jsem úplně jiný RX, pokud chceš, podívej se. Chodí lépe než ten s MAA661, je tam také hrnkové jádro v NF cestě. Na jádrech bývá uveden materiál a AL konstanta a když víš počet závitů, tak vypočítáš indukčnost. Takže v tom mém přijímači je L7 300mH a s kondenzátorem 150nF rezonuje na cca 750Hz – vypočítáš podle Thompsonova vzorce. Tady je TRX http://www.QSL.net/om3cug/trx80m1/trx80m1.htm a stránky http://www.QSL.net/om3cug/ jinak myslím, že ten materiál je H22 a ne N22, hrnceky se dělaly z hmoty H a to trafo v původním RXe Kolibříka je na NF kmitočty a tam je potřeba stovky mH až jednotky Henry, tak se podívej ještě jednou na to AR. Pošli mi prosím tvou emailovou adresu na om3cug@pobox.sk mám ještě nějaké výpočty cívěk, toroidů a hrnců s pokecem, tak ti to pošlu, pokud máš zájem. Pomůže ti to. Zatím VY 73 Igor OM3CUG
Zobrazuje se 13 příspěvků - 1 až 13 (z celkového počtu 13)