Provedl jsem „reverzní inženýring“ a podle reakcí na řadiči a na dalších IO na jednotlivé signály z ovládací skříňky v hamshacku jsem našel závadu v nesprávné reakci jednoho z obvodů ULN. Po jeho výměně už fungují všechna relé ovládájící přepínání indukčností.
Sice je digitální technika mimo můj obor, ale po několika hodinách studia odborné literatury jsem už na osciloskopu postupně rozeznal, co se děje správně a co ne.
Toto téma je tedy možné uzavřít.
OK1FTJ
Reakcie
-
ÚčastníkÚčastník
Já mám na FT 847 někde v menu funkci „Monitor“, která právě tebou popsaný stav dělá. Zkus pohledat v manuálu.
ÚčastníkDano01 proč tu adresu nedáš sem? Třeba by i někdo jiný hledal méně obvyklý krystal.
ÚčastníkNe snad, že by takové krystaly neexistovaly, ale obvykle se používají takové rezonanční kmitočty, které je možné relativně snadno násobit lichým číslem. Dá se to celkem snadno najít v dostupné literatuře. Takže ve tvém případě třeba krystal 7,020 MHz nebo 4,212 MHz. A samozřejmě je ještě možné výsledný kmitočet doladit.
ÚčastníkProč všichni začínající radioamatéři touží po těch nejvzdálenějších „direktech“? Vážený kolego, tudy cesta nevede. Spíše naděláš plno zmatku a chyb a budeš „světu“ pro legraci. Ještě pořád existují radiokluby, je možnost návštěvy amatérských setkání a je možnost seznámit se s ochotným radioamatérem. A tam všude nasávat atmosféru, případně si u někoho třeba i na vlastní značku zkusit, jak to vlastně funguje. A pak teprve si nacházet pásma, která někam vedou. Radioamatérské spojení není o kecání o ničem, má svá poměrně striktní pravidla. A zvláště při spojení se zahraničními stanicemi je potřeba dodržovat ham spirit. To se člověk sám doma nenaučí. Brzy ještě ke všemu zjistíš, že fonická spojení mají svá omezení, třeba i v jazykové bariéře. To není při CW spojení naopak žádný problém.
Když proladím všechna pásma třeba v 15 hod. UTC tak narazím tak na 5 SSB stanic volajících CQ. V CW sektorech jich slyším desítky. To znamená taky závislost na denní době, na podmínkách šíření signálů příslušných kmitočtů a hlavně na kvalitních anténách a na zařízení. To všechno se od zkušených amatérů dozvíš. A určitě ti pro začátek nebudou doporučovat pásmo 15 m.ÚčastníkTohle řešení v blízkosti tak masivních vodivých konstrukcí nebude zrovna ideální. To už skoro lépe vycházejí tzv. antény pádlové. Otázkou je také předpokládaný výkon do antény, který pak způsobuje rušení TVi. Někdy je přijatelnějším řešením regulérní vertikál nebo některá z variant LW antény s kvalitním anténním členem. V sídlištní zástavbě jde vždycky o nějaké kompromisy.
ÚčastníkNevím, jestli ta volba je dost šťastná. Pásmo 10 m nepatří k těm hodně využívaným díky vlivům šíření signálů. Pokud si hodláte pořídit koncesi, pak bych uvažoval o něčem pro kmitočty 3,5, 7, 10, 14 MHz. Tam je většinou provoz celých 24 hodin. A na radioamatérských burzách se dá sehnat slušný TCVR i levněji, než zamýšlený přístroj.
Máte-li to jen na experimenty, pak je to dobrá volba.ÚčastníkNo, nevím s kým bys chtěl navázat spojení. Koncesovaný amatér to udělat nesmí, ostatně, v pásmu 80 metrů se pracuje SSB nebo CW, takže s AM modulací ti moc možností nezbývá.
ÚčastníkUpevňování konců antén na stromy má samozřejmě řadu úskalí. Vybraný strom jsem půl roku pečlivě s dalekohledem a měrkou pozoroval, abych zjistil maximální výkyvy při zdejším severozápadním i jihovýchodním větru. Ve výšce 9 m měl smrk max. vychýlení 30 cm. Udělal jsem kvalitní úchyt na kmen z pásu podobného bezp. pásům do auta, ale pro venkovní použití a na jeho kovovou spojku (při vůli na kmenu 10 cm) jsem upevnil lanko od antény. Hodně jsem ho napnul, pak povolil o 40 cm a takhle zajistil. Dva roky to fungovalo bez problémů, pak pozemek se stromy na jeho hranici koupil stavebník a první co po platnosti zákona o kácení stromů udělal bylo, že všechny stromy pokácel. I ten „můj“ třicetiletý stříbrný smrk, který byl celým průměrem kmene po těch letech na jeho pozemku.
To, že je drátová anténa prověšená vůbec nevadí. Pořád lepší, než aby drát tahal třeba za komín nebo za krov.ÚčastníkÚčastníkMožná bude jednodušší koupit naprogramovaný PIC. http://www.haje.nl/product_info.php?products_id=44043
ÚčastníkNevím jak přísné předpisy platí ve Slovenské republice. Kolega bydlící 300 m ode mně musel mít na samonosný anténní stožát o výšce cca 15 m stavební povolení. Musel doložit nejen statický výpočet na celou konstrukci, ale i doklad o zatížení el. magnetickým polem v dané zástavbě při plném vysílacím výkonu (od certifikované osoby). Do země dával přes 30 metrů krychlových betonu s docela složitou výztuhou a masivní upevňovací deskou pro stožár. A stejně ještě s celou konstrukcí antény – něco jako kubical quad – pro KV sjíždí při očekávání silného větru raději dolů. Není to tedy nic moc snadného, ale to nás přece nezastaví.
ÚčastníkExistují i vertikály, které zdánlivě nemají radiály.. Já používám vertikální anténu MFJ-1798 asi 7 m nad zemí a nějak mi radiály nechybí.
ÚčastníkTaké přeji všem spřízněným duším příjemné prožití vánočních svátků, důstojný závěr roku a ať se po Novém roce všichni zase ve zdraví i na pásmech sejdeme.
ÚčastníkV listu k tomu zdroji je napsáno max. 240V. Některé agregáty mají tu nectnost, že při připojení zátěže napětí vyskočí i o 20 V a pak ho zpětná vazba postupně srovná. Zdroj se tedy mohl klidně poškodit příliš vysokým napájecím napětím. Uvidíš, co ti řekne servis. Asi jim nebudeš vykládat předem k čemu došlo. Jinak běžná elektrozařízení musí bez poruchy snést navýšení napětí o 10%, to je 253 V.