Satelitní DX-ing na FO-29

FO-29 patří mezi satelity poskytující největší DX možnosti. Výhodou je stabilní provoz, dobrá výška dráhy (polární, s perigeem mezi 800 900 km), senzitivní přijímač a vysoká aktivita stanic.

FO-29 JAS-2 je japonský satelit vypuštěn 17.srpna 1996 nosnou raketou H-II z Tanegashimy. Má tvar nepravidelného víceúhelníku o šířce 44cm a výšce 47cm. Tělo satelitu pokrývá 26 solárních panelů, které dobíjejí jedenáctičlánkovou 6Ah niklokadmiovou baterii.

Jsou dvě možnosti konfigurace palubního transpondéru: v analogovém módu módu JÁ je uplink od 145.90 do 146.00 MHz CW/LSB a downlink od 435.80 do 435.90 MHz CW/USB. Vidno, že ke zmenšení velikosti dopplerova efektu se využívá invertace pásma. všechno, co vyšleme v LSB se vrátí na Zemi v USB. Maják vysílá na 435.795 MHz CW 12WPM s výkonem 100mW. Na komunikující stanice tak zůstává 900mW výkonu vysílače na downlinku.

Digitální mód JD má uplink na frekvencích 145.850, 145.870, 145.910 MHz FM a downlink na 435.910 MHz 1200-baud BPSK nebo 9600-baud FSK. Značka je 8J1JCS. Tento mód však vzhledem k jeho energetické náročnosti a dostatečnému počtu digi satelitů se využívá málo.

Downlink na 70cm se vyznačuje několika specifiky:

• je slabý – je třeba si uvědomit, že 900mW je celkový výkon transpondéru. Ten se dělí mezi komunikující stanice a QRM. Naštěstí se příznivě uplatňuje časové rozložení signálu, protože se nestane, aby všechny stanice najednou stiskly klíč nebo plně přemodulovaly svůj vysílač. Při vzdálenosti nad 1500km, nízkém výkonu a jednoduchých anténách na satelitu je signál slabý. Když uvážíme, že běžná stanice nemá možnost elevace antén, je příjem těžkým oříškem
• doppler – jev doprovázející každý vysílač, který je v pohybu. A satelit jednoznačně v pohybu je. Podle trasy přeletu vzhledem k pozemské stanici je více či méně výrazný. Dosahuje cca.10kHz za přelet, prakticky i během spojení je výhodné jej korigovat
• úniky signálu – způsobují ho dvě příčiny. První souvisí se stáčením polarizace signálu a minimy ve vyzařovací charakteristice antény (pokud není použita elevace antény, je jsou ve vyzařovacím diagramu patrné “vějíře” s minimami). Druhá souvisí s množstvím komunikujících stanic. Pokud začne vysílat velmi silná stanice, “ukradne” si většinu výkonu transpondéru pro sebe

 

Jaká kritéria jsou k práci přes FO-29? Nejdůležitějším je dobrý příjem. Minimem je anténa se ziskem 10dBd bez předzesilovače. S ní lze zachytit alespoň signály silnějších stanic. Slabší jednoduše zanikají v šumu. Ziskovější anténa výrazně zlepší poměr signál/šum, ale její nevýhodou je úzká vyzařovací charakteristika. Jako nejvýhodnější se jeví použití menší antény se ziskem 10-12 dBd a nízkošumového předzesilovače. Pokud je to možné, elevace anténního systému, nebo fixní elevace. Jednoduchou downlink anténou může být například konstrukce na www.mydarc.de/df8gh/modejbyagi.htm nebo http://users.belgacom.net/hamradio/schemas/uhf10el.gif. Perfektní vlastnosti má také www.df9cy.de/df9cy_432lna.htm.

Na uplinku je zapotřebí výkon asi 100W ERP (výkon vysílače krát zisk antény snížen o ztráty v koaxiálním kabelu). To je například i 25W do KRC-ky. Je lepší však mít rezervu, kterou snadno dosáhneme ziskem antény a regulovat výkon podle potřeby. Některé stanice dosahují ERP ve stovkách wattů (500 a více). Kruhová polarizace je výhodou, signál je mnohem stabilnější.

Prakticky nelze pracovat bez poslechu vlastního signálu na downlinku. Jako ideální řešení jsou dva nezávislé TCVR-e, jeden na 2m, druhý na 70cm. Důležité je, aby nedocházelo k ovlivňování RX cesty po zaklíčování. Výhodné je použití roger-beep ve vysílači.

Oblety lze spočítat i online na internetu, ale z hadiště směrování antén je lepší sledovat oblet na obrazovce PC v reálném čase. To zvládá každý trackingový program, například SatScape, Orbitron, tam NOVINKA.

Pro první pokusy si nevybírejte těžké oblety s elevací pod 10 stupňů. Jejich nevýhodou je velká vzdálenost mezi pozemskou stanicí a satelitem a velká míra pohybu, co se projevuje v dopplerovém efektu. Ladíme okolo 435,850 MHz (plus minus 15 kHz) a hledáme výskyt signálů. Slyšíme-li je srozumitelně, můžeme zkusit i vysílání. Najdeme na downlinku volnou frekvenci a za táhlého “óóóólaa” se snažíme naladit na 2m TX tak, abychom se slyšeli. Chce to trochu praxe a citu, dokud se to zvládne.

Z OK stanic jsem slyšel/pracoval s: OK1DOZ, OK1DEU, OK2XPJ a OK2FRP. Z OM stanic jsem zaregistroval jedinou, OM5KV. Prim hrají italské, německé a holandské stanice, slušné zastoupení mají i SP, F, UA. Vychtávkami jsou HZ1NH, TA1D, ES1RF, SM0LQB, HA8IH, 9H1FF a jiné. Jak vypadá příjem HZ1NH na 13el.DK7ZB bez předzesilovače si můžete poslechnout :.: VAŠE :..

Provoz přes FO-29 je těžkým oříškem a zvládnou ji jen ti nejlepší. Je dobré mít na zřeteli, že vytvořením pracoviště pro FO-29 máme více než solidní základ pro FM LEO satelity (momentálně QRV AO-51, SO-50 až AO-27). VO-52 až AO-7 (režim B) má vyměněná pásma na uplink a downlink. Při tomto počtu satelitů a počtu obletů lze téměř v kteroukoli dobu usednout ke rádiu a udělat DX QSO podle chuti. A to za tu námahu stojí.