CQ WPX 2003 od OK1TNM
Letošní CQ WPX jsem pojal tak trochu netradičně. Rozhodl jsem se, že se přidám k naší partě z klubu a vydám se spolu s nimi do Chorvatska na ostrov Dugi Otok. Po domluvě s technickým vedoucím Jardou OK1DUO jsem si vzal na starost 10m pásmo. 10m jsem si vybral proto, že doma pracuji pouze na 10m a v noci se člověk může vyspat. Jelikož chtěli kluci závodit i od nás z klubu, musel si každý účastník zajistit všechno potřebné zařízení sám.
S přípravami jsem začal už koncem listopadu loňského roku. Dohodli jsme se, že pojedeme Low Power kategorii (100W) a tak jsem to měl trochu jednodušší. Tranceiver a koaxy jsem měl doma, PC pro vedení LOGu jsem měl též a tak jsem začínal shánět anténu, rotátor a stožár. Dlouho jsem nemohl od nikoho nic sehnat. Začal jsem už přemýšlet, že si nechám udělat 6 el. OWU, ale napadlo mě až měsíc před odjezdem zeptat se Milana OK1IMU. Domluvil jsem si s ním zapůjčení 5 el. YAGI. Teď už jen najít někoho, kdo by mi zapůjčil rotátor a stožár. Začal jsem obvolávat všechny možné prodejce, neměl jsem však u nikoho 100% jistotu. Od Milana OK1DJG z firmy ALLAMAT, který měl s námi jet, jsem měl slíbeno zapůjčení rotátoru, ale nebyl ještě na skladě. Chtěl jsem se pojistit, ale bohužel jsem nikoho nenašel. Čtrnáct dní před odjezdem jsem se dozvěděl, že bych si mohl zapůjčit stožár od nás z klubu. To mi vytrhlo trn z paty. Díky své pracovní zatíženosti jsem neměl na kontrolu zařízení čas, a tak jsem začal kontrolovat anténu a PC teprve týden před odjezdem. Bohužel jsem zjistil, že PC není vůbec stabilní a z nepochopitelných důvodů se samo vypíná. Dozvěděl jsem se rovněž o nároku na velikost při přepravě, a tak jsem začal shánět NOTEBOOK. Musím poděkovat Liborovi OK1ALX, že mi byl ochotný zapůjčit svůj NOTEBOOK 486. Teď už stačí jen sehnat rotátor. Tři dny před odjezdem jsem se dozvěděl, že rotátor zde v republice určitě nebude, byl jsem tak donucen spočítat všechny své úspory a tři dny před odjezdem jsem musel rotátor zakoupit sám. Tím jsem měl přípravy pro odjezd skoro hotové. Došel jsem si zaplatit pojištění, vyměnil peníze a těšil jsem se, až vyrazíme na cestu.
V sobotu ráno 22.března pro mne přijel už téměř naložený Petr OK1PAT a naložili jsme spolu mé věci. Se skoro plným autem jsme se vydali pro Dana OK1HRA a jeli do Holic, odkud jsme vyjížděli. Po cestě jsme se ještě zastavili u Vaška OK1VD pro jeho anténní analyzátor, který zapomněl doma. V Holicích jsme všechno přeložili a po vydatném obědě v místní restauraci jsme se vydali na cestu. Jeli jsme raději dvěma auty s vozíkem. Vyrazili jsme v sestavě Světa OK1VEY, Rosťa OK1DXF, Vašek OK1VD, Dan OK1HRA, já Ruda OK1TNM a Jarda OK1DUO, Lenka OK1TUO a Petr OK1PAT směr Chorvatsko.
Přejezd přes hranice i přes vypuknutí války v Iráku proběhl bez problémů, a tak v neděli brzy ráno jsme byli v Zadaru u trajektu. Čekal tam na nás už Srečko 9A3EO s Marijanem 9A6PAC a spolu s námi jsme vypluli k Dugi Otoku. Po vylodění jsme se jeli ubytovat do městečka Zaglav, kde jsme již měli zajištěné ubytování. Nebylo to pravé místo na vysílání a tak jsme spolu s našimi Chorvatskými přáteli hledali místo lepší. Vzali nás na jeden z majáků na ostrově. Zde jsme se však dozvěděli, že ubytování je příliš drahé. Místo pro vysílání bylo však optimální a tak jsme to nevzdávali. Poprosili jsme naše přátele zda by nezapůsobili na někoho od námořnictva, kterému maják patřil. Po zklamání jsme jeli opět hledat jiné místo. Při putování po ostrově se nám podařilo objevit náhodou jednu krajanku z Ostravy. Provdala se sem před 20 lety. Jejich dům byl na kopci a měl dobrý výhled do kraje. Místa pro postavení antén zde bylo dost. Druhý den jsme se sem přestěhovali. Ihned jsme začali s přípravami pro vysílání. Začali jsme s úklidem operátorek a končili se stavbou ANT. Při každé stavbě ANT nám pomáhal Vašek OK1VD. Jelikož se nám první den nedařilo moji anténu vyladit, pokračovalo se i druhý den s ještě větší chutí. To se už po večerním namodelování antény podařilo a tak do večera jsem měl vztyčenou 5 el. YAGI v 9m nad zemí. Po vztyčení jsem se snažil pomáhat ostatním, tak jsem už neměl čas na otestování antény. Tento den jsme obdrželi od Srečka zprávu, že můžeme využít k vysílání kancelář správce na majáku.
Rozhodli jsme se, že zítra tam postavíme tribander ECO zapůjčený od firmy DDAmtek a deltalup na 40 a 80m. Na tomto stanovišti závodil Vašek pod značkou 9A/OK5DX, ostatní závodili pod svými značkami na jednotlivých pásmech jako singl singl, kromě mne. Jelikož Vašek měl jet 15m a na 10m podmínky nebyly nic moc, rozhodl jsem se, že pojedu ještě 15m. Zařízení na 15m jsme měli zapůjčeno od Slávka OK1TN.
Před závodem jsem ještě využil podmínek a tak trochu testoval. Nejdříve se 100W a posléze s 5W. Na 5W jsem na 28MHz udělal HC8N a pak i v PILE-UPU A45WD, to mne potěšilo a řekl jsem si, že anténa funguje dobře. Večer jsem si připravil deník a všechno potřebné pro závod a šel spát.
Ráno v 5:00 UTC mne probudil budík na mobilu, ani se mi nechtělo vstávat. Vydal jsem se k rádiu a prolaďoval jsem nejdřív 10m, zde nebylo po žádné stanici ani potuchy a tak jsem přeladil na 15m. Slyšel jsem slabě stanici DL3TD jak dáva výzvu. Pokoušel jsem na ni dovolat asi pětkrát, ale marně, tak jsem ladil dál, ale také jsem se nemohl na nic dovolat. Vždy to byly stanice z Evropy. V 05:43 UTC jsem konečně udělal první spojení s DL3TD. Pak následovaly ještě dvě stanice z Evropy. Asi po hodině jsem zjistil, že mne ukazuje rotátor jinak na stole než je anténa nasměrovaná, bylo to 45°. Zjistil jsem to až u prvního Japonce. Tak jsem rychle dokalibroval rotátor a konečně jsem slyšel jak je na pásmu plno. Hlídal jsem si otevření 10m, ale k žádnému výraznému otevření nedošlo. V 10:18 UTC jsem udělal první spojení na 10m a to UY7PBY, pak UN4L, XX9TRR a RN3QX. Projel pásmo a zjistil, že tu nic není a tak jsem se přeladil zase zpět na 15m a zde pokračoval s dalšími spojeními. Asi tak po 45 minutách jsem se vracel na 10m a sebral co se dá a zase jsem se vrátil na 15m. Občas jsem zkoušel dávat výzvu na 10m, ale nemělo to význam. A tak jsem spíš jen vyzobal co se dalo a zase jsem se vrátil na 15m. Jelikož podmínky nepřály otevření na 10m na Japonsko, snažil jsem se nepropást podmínky na Severní Ameriku, ale to bylo také marné. Posbíral jsem tedy vše možné z Jižní Ameriky a vrátil jsem se na 15m, kde Severní Amerika už byla otevřená. Přes nepřízeň podmínek jsem poslední spojení udělal v 21:11 UTC s L71F. Tento den jsem ukončil s 328 spojeními a šel spát.
Druhý den ráno jsem si nařídil budík zase na 5:00 UTC, tentokrát jsem vstal skoro bez problému a šel co nejrychleji k rádiu. Zjistil jsem, že 15m se už otevírá a v 5:12 jsem navázal první spojení dnešního dne. Snažil jsem se i dnes hlídat otevření na 10m. V 6:04 UTC jsem navázal spojení s T99W, ale podmínky byly pořád ještě zavřené až do 8:05 UTC, kdy jsem navázal spojení s VK2WPX. Podařilo se mi využít otevření do Japonska a tak jsem mohl jet na výzvu i na 10m. Vydržel jsem zde do 10:45 UTC a pak jsem se vrátil zase na 15m. Asi po 45 minutách jsem se vracel na 10m a zde jsem už jen vyzobával. Vyzobal jsem všechno co se dalo z Afriky a Jižní Ameriky, ale ze Severní Ameriky jsem bohužel ani dnes nic neslyšel. Na 15m se Severní Amerika dnes otevřela o něco dříve, a tak jsem mohl jet na 15m na výzvu. Poslední spojení na 10m jsem udělal v 18:08 UTC s D4B. Po zavření podmínek na 15m do Severní Ameriky jsem dělal mnoho spojení s Evropou. Mnoho stanic co jsem už slyšel mne teď volalo samo. To trvalo asi hodinu. Poslední spojení jsem navázal v 19:52 UTC s LU1FS. Ještě asi hodinu jsem prolaďoval pásmo a zkoušel dávat výzvu, ale žádnou novou stanici jsem už nezaslechl. Po hodině neúspěchů a zavření pásma jsem usoudil, že závod už pro mne definitivně skončil. Uklidil jsem si pracoviště a šel jsem si nabitý zážitky lehnout. Celkem jsem udělal 640 spojeni z toho 131 spojení na 10m a 509 na 15m.
Ráno jsme se při snídani podělili o naše zážitky a společně jsme se shodli, že nejhorší na celém závodě bylo vysvětlovat naši značku. Mnoho a mnoho stanic nemohlo pochopit naše lomítko ve značce. Našli se i tací, co to vzdali a raději s námi spojení odřekli.
Po snídani jsme rychle zajeli za Vaškem a Jardou na maják a vše jsme tam rychle sbalili. Pak jsme se vrátili a společně jsme vše sbalili i u nás v Sali. Vše se nám podařilo hodně rychle sbalit a žádná anténa neutrpěla újmu. Jakmile byly všechny věci sbalené v autě, šli jsme se vykoupat.
V úterý jsme museli vstát hodně brzy, protože v 6:00 nám odjížděl trajekt zpět na pevninu a do přístaviště to bylo ještě 30 km. Při odjezdu se ukázalo, že jedno auto má špatnou baterii. To nás stálo celkem dost nervů když se nedařilo auto ani roztlačit. Nakonec se vše podařilo a trajekt jsme stihli. Při zpáteční cestě jsme na trajektu udělali ještě pár fotek. Podařilo se mi i dostat na kapitánský můstek a ke kormidlu. Po vylodění jsme pokračovali zpět k domovu stejnou cestou, jako jsme přijeli do Chorvatska. V Holicích jsme vybalili a přeložili věci a rozjeli se k domovu.
Závěrem bych chtěl poděkovat Svetovi OK1VEY za výborné vedení celé akce a tlumočnickou činnost. Jardovi OK1DUO za dobrou technickou přípravu a zorganizování akce. Vaškovi OK1VD za pomoc a trpělivost při stavbě antén. Lence OK1TUO za vedení kuchyně. Srečkovi 9A3EO a Marijánovi 9A6PAC za zprostředkování vysílání z majáku. Rodině Gorana Jagić za zprostředkování možnosti výstavby na jejich pozemku. Děkuji za poskytnuti fotek OK1DXF,OK1DUA a OK1HRA.
Děkuji všem za spojení a budu se těšit při některém dalším závodě jako OL5T nebo OK1TNM.