Idea uskutečnění VKV spojení odrazem od letadla je poměrně nová technika, která není mnohým radioamatérům ještě vžitá. Původcem myšlenky je Frank DL2ALF, který tento způsob detekoval poslechem majáku. To se pak promítlo až do programu AirScout.
V článku se dočtete
Ukázka příjmu majáku na 70cm pomocí Airplane scatter
Andrzej SO3Z napsal pro začátečníky velmi dobrou prezentaci. Samotná procedura navázání spojení je dobře popsána na http://www.dj5ar.de/?page_id=998 . Je to obdoba meteor scatter komunikácie.
Airplane scatter se na DX clusteru označuje zkratkou AS, resp. ASC. Vzhledem k vlnové délce se airplane scatter využívá zejména v pásmech 2m, 70cm a 23cm. Andrzej ho využívá zejména na 2m.
Airplane scatter
V principu se signál od letadla odráží podobně jako by to byla troposférická vrstva. Odrazy trvají většinou kolem jedné minuty, ale není vyloučeno i spojení na dobu přes 10 minut pokud trasa letadla kopíruje linii mezi oběma stanicemi. Povedly se mu spojení i se stanicemi s 50W a 5el. yagi anténami na vzdálenost 650 kilometrů. Čím je letadlo větší, tím lepší odrazy. Čím čistší horizont u obou stanic v daném směru a antény čím vyšší, tím je možná větší délka spojení.
Prezentaci o airplane scatter-i v angličtině zpracoval Henning DF9IC http://www.df9ic.de/doc/2006/sletten_2006/sletten06_airplane_reflection.ppt
Několik nahrávek airplane scatter
1. odraz od letadla letícího v linii mezi stanicemi, SA6AIN, SM6UQL, SK6QA, SA6AFQ, SA6CBY (50W + 5el)
2. SM6VKC 753km
3. Ve SPAC (obdoba VKV PA) mívá SO3Z pravidelně spojení s DF9IC 697km a OZ3Z 588km (1) http://so3z.com/records/spac-2014-02/OZ3Z-JO45UM-588km-airplane-scatter.ogg
4. 2.subregionální závod 2014 – 144MHz SK6QA, SM6BFE, OZ3Z, S50G, HA8V, OM8AND, OE6HBF
AirScout DL2ALF
Autorem programu Airscout je Frank DL2ALF http://www.airscout.eu/
Zdrojem údajů o letadlech jsou webové stránky http://planefinder.net a http://www.flightradar24.com využívající majáky ADB-S.
Zdrojem údajů o terénu a nadmořské výšce je ve výchozím nastavení GLOBE, měli byste však v nastavení programu přepnout na data SRTM-3, která zabírají méně místa na disku. Můžete si zvolit SRTM1, což je mnohem přesnější satelitní databáze, ale musíme mít kolem 20 – 30 GB volného místa na disku.
Jak AirScout nastavit?
V hlavní nabídce programu jděte na Options a na kartě General definujte oblast, pro kterou se budou stahovat údaje o letadlech a údaje o nadmořských výškách. Potom klepněte na tlačítko Apply. Na obrázku je příklad mých nastavení (můžete nastavit menší plochu).

Potom na kartě SRTM3 vyberte položku jako na obrázku a klepněte na tlačítko Apply.

Jděte na Download Data Files a v okně, které se objeví, klikněte na Start – stahování může trvat dlouho – pozor, velké soubory !!!
Další věcí je zapnout údaje o letadlech na kartě Planes – vyberte je jako na obrázku a klikněte na tlačítko Apply. Stojí také za to minimálně zvýšit maximální nadmořskou výšku, v níž se letadlo bere v úvahu – existují lety nad 12 000m.

Po zapnutí zdrojů s letadly a stažení map s údaji o nadmořské výšce si můžeme zvolit podklad mapy, který budeme mít viditelný v programu na kartě Map. Pro mě výchozí – OpenStreetMap.

Nyní bychom měli pečlivě nastavit své QTH. Nastavíme značku a lokátor v nastavení programu, jak je znázorněno na obrázku.

Nastavení uložte a zavřete okno možností.
Na mapě v hlavním okně (náš QTH) by se měl objevit červený kurzor. Přiblížíme a nastavíme přesnou polohu kurzoru jeho potažením na správné místo – dělám to při přiblížení = 15.
Pro výpočty jsou velmi důležité QTH a výška antén nad zemí.

Tím jsou nastavení dokončena. Vyzkoušet je můžeme simulací v programu zadáním značky a lokátoru stanice.
Tipy a ukázky AirScout
Zejména pro spojení s QRB 600 – 850 km velmi záleží na upřesnění polohy například podle GPS nebo ze souřadnic od dané stanice (QRZ.com apod.). Podle údajů 6místného lokátoru například spojení s HB9GT nevychází, ale reálně se jeho QTH v daném lokátoru nachází o 200m výše a QSO je možné. To způsobuje „odkrytí“ horizontu. Několik příkladů níže.







Zde je linie pro PA4EME - QSO možné pouze s letadlem ve výšce mírně nad 12000 m:

Je také třeba mít na paměti, že ve vzdušném prostoru létají i vojenská letadla, někdy bez zapnutého transpondéru ADS-B. Letová výška vojenských letadel často přesahuje 12 km - například velký dron RQ-4 létá 15-16 km nad zemí, což umožňuje delší komunikaci přes airplane scatter. Stačí se podívat na flightradar24 na RQ-4 létající v Evropě s kódem „FORTE10“. Existují ale také mnohem větší stroje, jako například B-52, B1, KC-135 a další.
Andrzej SO3Z
