CONDXNOW (OK1M HF propagation live monitor, verzia 0.3) je jednostránkový dashboard, ktorý ukazuje aktuálne podmienky na rádioamatérskych pásmach. Důležitý rozdíl oproti klasickým prognózám: CONDXNOW nepředpovídá šíření z modelu, ale vychází z toho, co se právě přijímá. Počítá spoty az nich skládá obraz o tom, kde jsou pásma otevřena.
Hlavní předností aplikace je společné zobrazení více druhů informací na jedné obrazovce. operátor nemusí samostatně otevírat grafy slunečních indexů, mapu digitálních spojení a DX cluster. CONDXNOW poskytuje rychlý přehled o stavu pásem, kontinentální aktivitě a vývoji počtu zachycených signálů. Nejde přitom o náhradu fyzikálního modelu šíření, ale o praktický monitor aktuální aktivity.
V článku se dočtete
Dva režimy: DX a CONTEST
Režim DX odpovídá na otázku, kam se nyní naladit na nové DX. Zobrazuje matici kontinent × kontinent s rozpisem po pásmech, šipky trendu (↑, →, ↓) oproti hodinovému průměru, seznam posledních DX seřazený podle vzdálenosti a solární kontext: SFI, SN, Kp, A, rentgenové záření (X-ray) a sluneční vítr.
Režim CONTEST zamyká pásma na klasickou závodní sadu 160, 80, 40, 20, 15 a 10 ma ptá se, na kterém pásmu sedět právě teď. Podle záznamu verze 0.3 je CONTEST výchozí režim.
V DX režimu si pásma vybíráte volně, v CONTEST jsou pevná. Praktický důvod je jasný: v závodě nemá smysl sledovat pásma 12 a 17 m, protože se v nich nesoutěží.
Sluneční a geomagnetická aktivita na jednom místě
Horní část rozhraní zobrazuje základní údaje o stavu vesmírného počasí. Patří mezi ně solární tok SFI, počet slunečních skvrn SN, Kp-index, A-index, třída rentgenového záření a rychlost slunečního větru. Data pomáhají zasadit pozorovanou aktivitu na pásmech do širšího kontextu.
Solární tok na vlnové délce 10,7 cm, označovaný také F10.7, je jedním z ukazatelů sluneční aktivity a souvisí s ionizací ionosféry. Při zvýšené sluneční aktivitě mohou být podmínky na vyšších KV pásmech příznivější, výsledek však závisí i na denní době, ročním období a konkrétní trase spojení.
Kp-index vyjadřuje globální geomagnetickou aktivitu v tříhodinových intervalech, zatímco A-index poskytuje souhrnný pohled na geomagnetické podmínky. Zvýšená geomagnetická aktivita může narušit šíření zejména na vyšších zeměpisných šířkách a zhoršit podmínky na některých trasách. Třída rentgenového záření zase upozorňuje na intenzitu slunečních erupcí, které mohou ovlivnit denní ionosféru na osvětlené straně Země.
Žádný z těchto údajů však sám o sobě neurčuje, zda bude konkrétní stanice slyšitelná na 14 nebo 28 MHz. Jejich význam spočívá v kombinaci s aktuálními hlášeními, vlastním příjmem a zkušenostmi operátora.
Kontinentální matice a přehled aktivity pásem
Ústředním prvkem rozhraní je matice aktivity, která porovnává kontinenty a jednotlivá KV pásma od 160 do 10m. Zobrazuje počet hlášení v posledním dokončeném časovém bloku, rozdělení aktivity podle pásem a trend vůči delšímu průměru. Barevné zvýraznění pomáhá rychle rozpoznat oblasti, ve kterých se aktivita zvýšila.
V praxi je tento přehled užitečný při hledání otevřených tras. Pokud se například zvýší počet hlášení mezi Evropou a Severní Amerikou na 20 m, operátor má důvod ověřit situaci vlastním přijímačem nebo sledovat další DX spoty. Matice zároveň umožňuje porovnat aktivitu na 15 a 10 m s nižšími pásmy. Takové srovnání je zvláště užitečné při denním plánování provozu a při sledování přechodů mezi pásmy během změn ionosférických podmínek.
Rozhraní obsahuje filtry provozních módů, mezi něž patří CW, SSB, RTTY, FT4, FT8 a WSPR. Díky tomu lze lépe rozlišit aktivitu jednotlivých druhů provozu. Je však třeba počítat s tím, že počet hlášení ovlivňuje i počet aktivních stanic, používaný výkon, antény a rozmístění přijímacích uzlů. Vyšší počet spotů proto automaticky neznamená lepší šanci na spojení v každé kategorii provozu.
Grafy, WSPR a využití během závodu
Graf aktivity pásem zobrazuje vývoj počtu hlášení v časovém okně posledních 60 minut. Operátor tak může sledovat, zda aktivita na konkrétním pásmu roste, klesá nebo zůstává přibližně stabilní. Ve spojení s kontinentální maticí pomáhá při rozhodování, zda zůstat na aktuálním pásmu nebo vyzkoušet jiné.
Zvláštní část rozhraní zobrazuje WSPR aktivitu vlastní značky. Rozlišuje vysílání, které zachytily jiné stanice, a signály přijaté vlastní stanicí. Pro experimentátory a QRP nadšence je to cenný doplněk, protože WSPR umožňuje sledovat šíření i při velmi nízkých výkonech. Pokud se po změně antény, výkonu nebo pásma změní počet a geografické rozložení hlášení, operátor získá další podklad pro vyhodnocení svého pracoviště.
Počas pretekov je dôležitá rýchlosť rozhodovania. Režim CONTEST se zaměřuje na klasickou sestavu pásem 160, 80, 40, 20, 15 a 10m. V kombinaci s údaji z Reverse beacon Network může pomoci odhalit aktivitu CW stanic a porovnat situaci mezi pásmy. Při DX provozu je zase užitečné sledování aktivity mezi kontinenty a nedávných DX spotů.
Zdroje údajů a jejich omezení
CONDXNOW získává údaje z několika nezávislých služeb. WSPR.live poskytuje databázi hlášení WSPR, PSK Reporter shromažďuje přijímací reporty digitálních módů a Reverse Beacon Network zaznamenává signály zachycené sítí přijímacích stanic, zejména CW skimmerů. DXHeat poskytuje údaje o aktivitě z DX clusterů. Údaje o vesmírném počasí pocházejí ze služby NOAA Space Weather Prediction Center.
Každý zdroj popisuje jinou část radioamatérské aktivity. WSPR je vhodný pro sledování šíření slabých signálů, PSK Reporter ukazuje, kde byla zachycena digitální vysílání, a RBN pomáhá sledovat aktivitu stanic v CW provozu. DX spoty zase zachycují aktivitu hlášenou operátory. Jejich kombinace nabízí širší obraz než jediná databáze, nezaručuje však úplnost ani bezvadnou přesnost všech záznamů.
Výsledky závisí na dostupnosti jednotlivých služeb, zpoždění hlášení a pokrytí přijímací sítí. Absence spotů proto nemusí znamenat, že je pásmo zavřeno. Rovněž platí, že zachycený signál ještě nezaručuje úspěšné oboustranné spojení.
Nasazení a možnosti přizpůsobení
Projekt je navržen jako lehká jednostránková webová aplikace. Základ tvoří soubory HTML, CSS a JavaScript, takže pro zobrazení rozhraní není zapotřebí složitý aplikační server. Aplikace je určena především pro přehledné zobrazení na monitoru v radioamatérském pracovišti, ideální v režimu celé obrazovky. Při lokálním použití ji lze servovat také z jednoduchého HTTP serveru.
Pro přístup k některým zdrojům, zejména PSK Reporteru, RBN a DXHeat, projekt počítá s pomocným proxy serverem. V repozitáři je připraven skript proxy.php pro prostředí s PHP a také proxy.py, který umožňuje lokální spuštění bez dodatečných knihoven Pythonu. Bez správně nakonfigurovaného proxy mohou být některé zdroje omezeny nebo nedostupné; základní údaje z WSPR.live a NOAA lze využívat i samostatně.
Zdrojový kód je veřejně dostupný v repozitáři git.ok1kvk.cz/RybkaLabs/condxnow. Nejedná se o standardní open-source licenci, ale o volné použití bez formálních podmínek.
CONDXNOW je praktický doplněk k běžným nástrojům pro sledování DX provozu a podmínek šíření. Největší užitek přináší tehdy, když se údaje z matice, grafů a solárního panelu používají jako orientační podklad a následně se ověřují vlastním příjmem, aktuálními spoty a provozní zkušeností. Pro contestového operátora i QRP experimentátora tak může představovat užitečný přehled o tom, co se na KV pásmech právě děje.