CQ WPX 2003 Od OK1TNM

Tohtoročný CQ WPX jsem pojal trochu netradičně. Rozhodl jsem se, že se připojím k naší partii z klubu a spolu s nimi se vyberu do Chorvatska na ostrov Dugi Otok.

Po dohodě s technickým vedoucím Jardem, OK1DUO, jsem si vzal na starost 10m pásmo. Vybral jsem si ho proto, že doma pracuji výhradně na 10m a navíc se dá v noci i vyspat.

Jelikož chtěli kluci soutěžit i od nás z klubu, musel si každý účastník zajistit veškeré potřebné vybavení sám.

S přípravami jsem začal už koncem listopadu minulého roku. Dohodli jsme se, že pojedeme v kategorii Low Power (100 W), a tak jsem to měl o něco jednodušší. Transceiver a koaxy jsem měl doma, počítač na vedení LOGu jsem měl také, a tak jsem začal shánět anténu, rotátor a stožár.

Dlouho se mi nedařilo od nikoho nic sehnat. Už jsem začínal uvažovat nad tím, že si nechám postavit 6-el. OWU, ale až měsíc před odjezdem mě napadlo zeptat se Milana, OK1IMU. Dohodl jsem se s ním na zapůjčení 5-el. yagi. Teraz už len nájsť niekoho, kto by mi požičal rotátor a stožiar.

Začal jsem obvolávat všechny možné prodejce, ale u nikoho jsem neměl stoprocentní jistotu. Od Milana, OK1DJG z firmy ALLAMAT, který měl jít s námi, jsem měl slíbené zapůjčení rotátoru, ale ten ještě nebyl na skladě. Chtěl jsem se pojistit, ale bohužel nikoho jiného jsem nenašel.

Dva týdny před odjezdem jsem se dozvěděl, že bych si mohl půjčit stožár u nás z klubu. To mi pořádně odlehčilo situaci. Díky svému pracovnímu vytížení jsem neměl čas na kontrolu zařízení, takže jsem začal kontrolovat anténu a počítač až týden před odjezdem. Bohužel jsem zjistil, že PC není vůbec stabilní a z nepochopitelných důvodů se sám vypíná.

Zjistil jsem také informace o omezeních na rozměry při přepravě, a tak jsem začal shánět NOTEBOOK. Musím poděkovat Liborovi, OK1ALX, že byl ochoten půjčit mi svůj NOTEBOOK 486. Teď už zbývalo jen sehnat rotátor.

Tři dny před odjezdem jsem se dozvěděl, že rotátor v republice určitě nebude, takže jsem byl donucen spočítat všechny své úspory a tři dny před odjezdem jsem si musel rotátor koupit sám. Tím jsem měl přípravy na odchod prakticky hotové. Zároveň jsem si stihl zaplatit pojištění, vyměnit peníze a těšil jsem se, kdy konečně vyrazíme na cestu.

V sobotu ráno 22. března po mě přišel už téměř naložený Petr, OK1PAT, a spolu jsme naložili mé věci. S téměř plným autem jsme se vydali po Dana, OK1HRA, a pak jsme směřovali do Holic, odkud jsme měli vyrážet.

Po cestě jsme se ještě zastavili u Vaška, OK1VD, pro jeho anténní analyzátor, který si zapomněl doma. V Holicích jsme vše přeložili a po vydatném obědě v místní restauraci jsme se vydali na cestu.

Rozhodli jsme se jet raději dvěma auty s přívěsným vozíkem. Na cestu jsme vyrazili ve složení:
Světa, OK1VEY, Rasta, OK1DXF, Vašek, OK1VD, Dan, OK1HRA, já – Ruda, OK1TNM, Jarda, OK1DUO, Lenka, OK1TUO a Petr, OK1PAT,
směr Chorvatsko.

Přechod přes hranice, i přes vypuknutí války v Iráku, proběhl bez problémů, a tak jsme v neděli brzy ráno dorazili do Zadaru k trajektu. Tam už na nás čakali Srečko, 9A3EO, a Marijan, 9A6PAC, a spolu s nami sme sa nalodili a vyplávali smerom k Dugi Otoku.

Po vylodění jsme se šli ubytovat do městečka Zaglav, kde sme už mali vopred zabezpečené ubytovanie. Nebolo to však ideálne miesto na vysielanie, a preto sme spolu s našimi chorvátskymi priateľmi začali hľadať lepšiu lokalitu.

Vzali nás na jeden z majáků na ostrově. Zde jsme se však dozvěděli, že ubytování je příliš drahé. Místo na vysílání bylo sice optimální, ale přesto jsme to nevzdali. Poprosili jsme naše přátele, jestli by se jim nepodařilo oslovit někoho z námořnictva, kterému maják patřil, aby nám vyšli vstříc.

Po zklamání jsme se znovu vydali hledat jiné místo.

Během putování po ostrově se nám podařilo naprostou náhodou potkat krajanku z Ostravy, ktorá sa pred dvadsiatimi rokmi vydala na ostrov a usadila sa tu. Ich dom stál na kopci a ponúkal dobrý výhľad na okolie. Miesta na postavenie antén tu bolo dostatok.

Druhý den jsme se sem přestěhovali a okamžitě jsme začali s přípravami na vysílání. Začali jsme úklidem místnosti pro operátory a skončili stavbou antén.

Při každé stavbě antény nám ochotně pomáhal Vašek, OK1VD. Keďže sa nám prvý deň nedarilo moju anténu správne vyladiť, pokračovali sme aj druhý deň, a to s ešte väčším odhodlaním.

Po večerním modelování antény se nám ji konečně podařilo nastavit a do večera jsem měl vztyčenou 5-el. YAGI vo výške 9 m nad zemou.

Po postavení antény jsem se snažil pomáhat ostatním, takže jsem už neměl čas na její otestování.

V ten istý deň sme od Srečka dostali zprávu, že můžeme k vysílání využít kanceláriu správcu majáka.

Rozhodli sme sa, že na druhý deň na majáku postavíme tribander ECO, ktorý nám zapožičala firma DDAmtek, a deltalup na 40 m a 80 m.

Na tomto stanovišti soutěžil Vašek pod značkou 9A/OK5DX, ostatní súťažili pod svojimi značkami na jednotlivých pásmach ako single op – single band, okrem mňa.

Keďže Vašek mal ísť na 15 m a na 10 m nebyly podmínky nic moc, rozhodl jsem se, že půjdu ještě i na 15 m. Zariadenie na toto pásmo sme mali zapožičané od Slávka, OK1TN.

Před samotným závodem jsem ještě využil dobrých podmínek a trochu jsem testoval. Nejprve se 100 W, a potom s 5 W. Na 5 W sa mi na 28 MHz podarilo urobiť spojenie s HC8N, a neskôr dokonca v PILE-UPe aj s A45WD. To ma veľmi potešilo a povedal som si, že anténa funguje dobre.

Večer som si pripravil denník a vše potřebné k závodu a šel jsem spát.

Ráno v 5:00 UTC mě vzbudil budík v mobilu, ani se mi moc nechtělo vstávat. Vybral jsem se k rádiu a nejprve přelaďoval 10 m, kde nebola po žiadnej stanici ani stopa, a tak som prešiel na 15 m. Slabo som počul stanicu DL3TD, ktorá dávala výzvu. Pokúšal som sa ju dovolať asi päťkrát, ale márne, a tak som ladil ďalej, no ani na nič iné som sa nedovolal – vždy išlo len o stanice z Európy.

V 05:43 UTC jsem konečně navázal první spojení s DL3TD. Nasledovali ďalšie dve európske stanice. Asi po hodine som zistil, že rotátor ukazuje inú polohu než anténa – o 45°. Uvedomil som si to až pri prvom Japoncovi. Rýchlo som rotátor dokalibroval a konečne som počul, že pásmo je plné. Sledoval som otvorenie 10 m, ale výrazné otvorenie nenastalo.

O 10:18 UTC som nadviazal prvé spojenie na 10 m – UY7PBY, potom UN4L, XX9TRR a RN3QX. Prešiel som pásmo, ale nič som nenašiel, a tak som sa vrátil na 15 m a pokračoval v dalších spojeních. Asi po 45 minutách jsem se opět vrátil na 10 m, zozbieral, čo sa dalo, a potom späť na 15 m. Občas som skúšal volať na 10 m, ale bezvýsledne.

Jelikož podmínky neumožňovaly otevření na 10 m do Japonska, sústredil som sa na Severnú Ameriku, no aj tu to nevyšlo. Zbieral som spojenia z Južnej Ameriky a nakoniec sa Severná Amerika otvorila na 15 m. Posledné spojenie som uskutočnil o 21:11 UTC s L71F. Tento deň som ukončil s 328 spojeniami a išiel spať.

Druhý den jsem si opět nastavil budík na 5:00 UTC, tentokrát jsem vstal skoro bez problémů a rychle přišel k rádiu. Už v 5:12 jsem navázal první spojení dne. Sledoval jsem otevření na 10 m – o 6:04 UTC spojenie s T99W, ale pásmo zostávalo zatvorené až do 8:05 UTC, kedy som nadviazal spojenie s VK2WPX. Podmienky sa otvorili do Japonska, takže som mohol volať aj na 10 m.

Vydržal som do 10:45 UTC a potom sa vrátil na 15 m. Po asi 45 minútach som opäť kontroloval 10 m, ale už len zbieral spojenia z Afriky a Južnej Ameriky, Severnú Ameriku som ani dnes nespočul. Na 15 m se Severní Amerika otevřela dříve, takže jsem mohl volat. Poslední spojení na 10 m som uskutočnil o 18:08 UTC s D4B.

Po uzavretí Severnej Ameriky na 15 m jsem dělal spoustu spojení s Evropou – mnoho stanic, které jsem už slyšel, mě teď samo volalo. Trvalo to asi hodinu. Poslední spojení dne jsem navázal v 19:52 UTC s LU1FS. Ešte asi hodinu som ladil pásmo a volal, ale už žiadnu novú stanicu som nezaznamenal. Po hodine neúspechov som uznal, že pretek je pre mňa definitívne ukončený.

Celkově jsem udělal 640 spojení – 131 na 10 m a 509 na 15 m.

Ráno jsme se při snídani dělili o naše zážitky a společně jsme se shodli, že nejhorší na celém závodě bylo vysvětlovat naši značku. Mnoho stanic prostě nemohlo pochopit lomítko v naší značce. Byli i tací, kteří to vzdali a raději spojení s námi odřekli.

Po snídani jsme rychle zamířili za Vaškem a Jardou na maják a všechno jsme tam rychle sbalili. Potom jsme se vrátili a společně jsme vše sbalili iu nás v Sali. Podařilo se nám vše rychle zabalit a žádná anténa neutrpěla poškození. Když byly všechny věci naloženy do auta, šli jsme se osvěžit koupáním.

V úterý jsme museli vstávat velmi brzy, protože v 6:00 nám odjížděl trajekt zpět na pevninu a do přístavu bylo ještě 30 km. Při odchodu se ukázalo, že jedno auto má slabou baterii. To nás stálo nemálo nervů, když se auto nedalo ani nastartovat ani rozmačkat. Nakonec se vše povedlo a trajekt jsme stihli. Během cesty zpět jsme na trajektu pořídili ještě několik fotek. Podařilo se mi dokonce dostat na kapitánský můstek a ke kormidlu. Po vylodění jsme pokračovali zpět domů stejnou cestou, jakou jsme přijeli do Chorvatska. V Holicích jsme vybalili, přeložili věci a rozjeli se domů.

Na závěr bych chtěl poděkovat Světu OK1VEY za výborné vedení celé akce a tlumočnickou činnost. Jardovi OK1DUO za kvalitní technickou přípravu a zorganizování akce. Vaškovi OK1VD za pomoc a trpělivost při stavbě antén. Lence OK1TUO za vedení kuchyně. Srečkovi 9A3EO a Marijánovi 9A6PAC za zprostředkování vysílání z majáku. Rodině Gorana Jagiće za umožnění výstavby na jejich pozemku. Děkuji za poskytnutí fotografií OK1DXF, OK1DUA a OK1HRA.

Děkuji všem za spojení a těším se na setkání při některém dalším závodě jako OL5T nebo OK1TNM