V radioamatérské praxi se telegrafní značky vysílají různými protředky: „“. Tým nejstarším je klasický ruční telegrafní klíč. Vysílání s ním je pracné a jen málokdo dokáže vytvářet značky s přesným dodržením poměru bodka – čárka – mezera. Pohyb ruky, jímž klíč ovládáme – shora dolů … „„. Proto vznikla (ale příliš se neujala) modifikace: ruční klíč dvoučinný, páka pohybující se mezi dvěma kontakty ve vodorovné rovině. operátor páku překlápí mezi kontakty palcem a ukazovákem, což platí i pro všechny dále popsané systémy. Z dvojčinného klíče vznikl mechanický poloautomat. Podstatou je opět páka pohybující se ve vodorovné rovině. Čárky vytváří operátor sám, tečky vytváří závaží na pružině, které se rozkmitá překlopením páky na odpovídající stranu, a při kmitání přerušovaně spíná elektrický kontakt. Tak se vytvoří série bodek, která je vysílána, dokud je páka překlopena. Později vznikl elektronický poloautomat. Ovládá se opět pákou ve vodorovné rovině. Překlopením páky na jednu stranu odbavíme sérii bodek, překlopením na druhou stranu sérii čárek. Kombinací překlápění a uvolňování páky pak vytváříme odpovídající značky. Použijeme-li dvě souběžně uložené ovládací páky, můžeme se těšit z výhod jambického (také se říká squeezového) klíčování. V tomto případě páky neovládáme překlápěním, ale stiskem ze strany. Oproti předchozímu případu získáváme další možnost, a to stisk obou pák současně. Pak je vyslána série střídajících se teček a čárek. V praxi ovšem přechod na jambické klíčování znamená naučit se znovu od začátku vysílat všechny znaky. „Elektronické jambické poloautomaty se dnes používají mezi amatéry nejčastěji. ao jiné doplňkové obvody. Zatímco elektronická část poloautomatu je triviální problém řešitelný amatérský, samotný mechanický ovladač (nebo takové „manipulátor“, v hantýrce „pastička“) se amatérsky vyrábí obtížně – musí být opravdu precisní. Našim amatérům bývá líto vydat větší částku za profesionální výrobky (v cizině od 200 DEM výše) a vypomáhají si improvisovaně, na jejich provozu je to ale znát. Z dob mechanických poloautomatů pochází zvyklost, že stisk manipulátoru palcem vyvolá vysílání teček, stisk ukazovákem vysílání čárek. To mělo opodstatnění právě u mechanických systémů, kde větší síla palce byla účelně využita k rozkmitání pružiny tvořící tečky. U elektronických systémů tento faktor odpadá. Jeví se jako logičtější svěřit tvorbu rychlých bodek obratnějšímu ukazováčku, a dlouhé čiarky ponechat palci. V praxi špičkových závodníků ve sportovní telegrafii se používají oba způsoby a zdá se, že jsou rovnocenné. Plně automatické klíče s klávesnicí se v amatérské praxi příliš neujaly, většina radioamatérů totiž neumí dost rychle psát na stroji a proto nejsou schopni klávesnicí plynule vysílat vyšší rychlostí. O to více se dnes používají programy pro osobní počítače, které integrují hned několik činností operátora při provozu na pásmu, vysílání je například propojeno s vedením staničního deníku. To – hlavně v závodech – přináší nesmírnou úsporu času a námahy. To už ale nemá nic společného s provozem CW !!! Takový operátor již nepracuje CW a ani ji (převedeme-li tuto situaci do extrému) nemusí ovládat. Má-li totiž SW na generování CW, není problém mít i dekodér…nejde tedy zcela zřejmě o operátora CW, ale o prostou sekretářku, nebo asistentku, které je vcelku jedno zda je přenosovým médiem vysílač CW, nebo internet. Všimněte si prosím těch stovek operátorů stanic na KV, ale i VKV, kteří jako mávnutím proutku jedou v závodech rychlostí 180 zn./min. …ale ouha, jen abychom jim ježíšiprokristapánaproboha nezačali na CW během takového závodního spojení dávat v této rychlosti něco jiného, něž jejich 599 151 TU. ( i když ani to nemůže překvapit Ty, kteří mají dekodéry na CW resp. takový SW,hi ) Většina ale neumí ani tak rychle psat na stroji nebo PC, takže je snadno poznáme z trhaného textu a podivného „blekotání“. Mnoho takových stanic pak absolvuje CW závod a telegrafní manipulátor t.j. pastičku v hamshacku ani nemá! Ba co horší, neumí s ní ani zacházet! Na zkoušky CW pro třídy B resp. A zapomente…nic takového se po nikom již dávno nechce, stačí že to umí PC a po něm nikdo zkoušku chtít přece nebude, tak jsme v pohodě! Není potom divu, že se s takovýmto „rádoby“ CW provozem nemůžete stát např. členy takových klubů jeko je FOC, VHSC apod. Při běžném provozu se to totiž velmi snadno pozná a hodnota takového operátora u protistrany výrazně klesne. A tak lze vlastne pochopit jen CW operátory, jimž PC v hamshacku ulehčuje v závodech ale i při normálních „rag chews“ logování QSO a pomáhá jim vést různé statistiky apod.
