Před pár dny jsem se zúčastnil jedné z mých oblíbených soutěži na HF, CQ WW DX contest-u CW. Vlastně, bylo to teprve podruhé, co jsem se do této soutěže zapojil, pravidelně se však snažím jít CQ WW DX Conest SSB, protože morzeovku neovládám.
V článku se dočtete
První skusy s dekodérem morseovky
Před pár lety, když jsem si zakoupil SDR FlexRadio 6300, jsem to zkusil poprvé. Nemám tady u sebe už log, ale s pomocí počítače jsem udělal dostatek spojení na to, abych byl první v dané kategorii - all band i ve svetru. Tehdy jsem udělal ale zasednou chybu, špatně jsem poslal log. Přeřazením logu do kategorie jedno pásmo tedy neznamenalo nějaký úspěch.
Nový cieľ pre CQ WW DX Contest CW
Tentokrát jsem to ale chtěl změnit. Pamatuji si, jak mě to bavilo! Jednoznačně bylo super snadné provést spojení v CW módu v porovnání se SSB, hlavně když člověk vysílal se sníženým výkonem na 5W.
Versatower anténní stožár
Moje příprava začala už na konci června, kdy jsem objednal nový Versatower - 12m stožár z Polska ak tomu 3-elementovou 5-pásmovou směrovku od SP7GXP. Všechno mě čekalo po mém návratu z Asie u mě doma. Zbývalo už jen vykopat obrovskou jámu, dát do ní 2 tuny štěrku spolu s 26 pytli cementu a stožár mohl stát. Tady musím poděkovat Vilémovi OM0AAO, který mi se stožárem velmi pomohl a bez kterého bych to už opravdu nedal.
SP7GXP anténa
Směrovku jsem si stavěl sám. Bylo to zajímavé, ale překvapila mě kvalita provedení této SP7GXP antény a pomaličku jsem to za víkend dal. A myslím si, že jsem udělal dobrou práci. Na stožár mi ji pomohl dát starosta vesnice, za což jsem mu také velmi vděčný. Jako dva jsme to zvládli za půl hodinky a mohl jsem jí točit do syta. Viz.na následující fotce, jak to vypadá. A ano, anténa je rozměrově větší než můj domeček 🙂

FAN anténa
Kvôli pracovnej zaneprázdnenosti, som sa začal pripravovať na CQ WW DX Contest CW iba v piatok ráno, takže pár hodín pred jeho začiatkom. Chcel som si ešte urobiť FAN anténu na 160/80/40m. Tú som hneď ráno začal stavať, ale z dôvodu chýbajúceho materiálu, som ani nemal ako uchytiť balun a jednoducho – už som nestíhal. Hoci som poctivo odmeral, každé rameno dipólu a všetko pozapájal tak, ako má byť, prišla tma a ja som ešte nemal spojazdnený software a ani som nebol rozhodnutý, akú kategóriu pôjdem.
Naštěstí asi týden před tím jsem dal můj vertikál Butternut (80-10m) do středu zahrady, přidal 12 radiálů a natáhl kabel k domečku.
Rozhodnutí jakou kategorii půjdu ani nepadlo. Chtěl jsem vyzkoušet všechna pásma a pokud na nějakém udělám více kvalitnějších spojení, tak bych zaslal jen to, jinak by to byla všechna pásma.

Napájení radiostanice solárními panely
To, či pôjdem QRO, low-power alebo QRP nebylo na stole - musel jsem jít QRP. Proč? Bydlím totiž v domečku, který není připojen na elektrickou síť a vše, co spotřebuji si musím vyrobit sám. Momentálně jsem měl k dispozici pouze 3 solární panely s teoretickým maximem 1.2kw, k tomu 3000W měnič a 24V systém: konkrétně 280Ah baterii (LifePo4). V bateriích mám tedy uloženo nějakých 7 kW, použitelných asi 6,5 kW. K tomu mi tady běží chladnička s mrazákem, světla, router, laptop s monitorem, a další spotřebiče. A QRP se nebojím - udělal jsem slušný počet spojení i na SSB. Není to něco nového pro mě. Prakticky celý contest jdu pouze v S&P módu a nikdy nevolám, jelikož jako QRP stanice mám malé šance.
Takže antény mám. Obě fungují krásně - směrovka na 20m - 10m a vertikál jsem chtěl použít na 80/40, as tunerem pokud se podaří pár spojení i na 160m.
SDR TCVR SunSDR2 Pro
Technicky, tedy co se týče antén, jsem byl vybaven. Jako TRCV jsem měl k dispozici SunSDR2 Pro - malá krabička, ale super výkon.
K čemu je TCI Expert Electronics?
Asi v osm večer jsem začal “řešit” softwarovou stránku. V předchozí soutěži - CQ WW DX SSB Contest to bylo jednoduché. Stačil mi ExpertSDR software na mém MacBook Pro počítači a RumLog, který si s ním velmi dobře rozumí a komunikuje přes TCI (Transceiver Control Interface), což je speciální protokol vyvinutý Expert Electronics firmou, který vše zjednodušuje – nepotřebujete se trápit s žádnými COM porty a ani nic podobně.
Dá se soutěžit bez ovládání morseovky (CW)?
Jelikož ale toto bude soutěž, s použitím módu, který já vlastně ani neovládám, musel jsem si nastavit systém tak, abych mohl efektivně dekódovat morseovku jiných stanic a zároveň jim i odpovídat a učinit správné spojení se vším, co k tomu patří.
Neúspěch s SDR software, CW skimmer a N1MM+
Nejprve jsem se snažil rozjet starší laptop s Windows 10, ale když jsem od něj chtěl, aby SDR software šel zároveň s N1MM+, tak to prostě nešlo. Bylo to velmi pomalé, a to nemluvím o CW skimmeru, který jsem chtěl použít.
Řešení s SDC software UT4LW
Nezbývalo mi nic jiného, než vzít si zpět můj MacBook Pro a začít konfigurovat. Naštěstí, už jsem měl k dispozici SDC software (https://www.lw-sdc.com) od UT4LW, který má zabudovaný CW skimmer server a Rumlog (https://dl2rum.de/rumsoft/RUMLog.html) od DL2RUM. Jako SDR software je pro SunSDR2 Pro rádio použitelný a k dispozici pouze ExpertSDR software. (https://eesdr.com/en/software-en/expertsdr2-en) od Expert Electronics.
Laborování s RumLog softwarem
Co mi zabralo dlouhé hodiny zkoušení a experimentování bylo správné nastavení Rumlog softwaru pro odesílání CW.
Výhoda TCI
Vlastně, celé propojení SDC + RumLog + ExpertSDR2 je extrémně jednoduché, jelikož všechny 3 softwary komunikují přes TCI protokol. V ExpertSDR2 si pouze povolíte TCI, v SDC to jistě, ono už ví na jakém portu funguje, takže opět je to jeden „tick“ a v Rumlogu je nastavení velmi jednoduché, viz snímky obrazovky.



Vysílání morseovky a Telnet server
Problém ale nastal při vysílání morseovky. Jak vidíte na následujícím screenshotu, systém je naprosto geniální! Dokonce jsem využil druhou z funkcí SDC softwaru, a to je vlastní telnet server!
Princip fungování pro dekódování a vysílání morseovky
Fungovalo to pak následovně:
-
- SDC dekódoval CW signály. Zvládal celou část CW spektra na daném pásmu najednou a podle externích testů jsem věděl, že je lepší než CW skimmer na Windows, což mě potěšilo.
- Jednotlivé stanice se pak v SDC ukládaly do vlastního clusteru, Rumlog software jsem pak nakonfiguroval, aby se jednoduše nepřipojoval na externí cluster, ale na můj vlastní.
- Rumlog má ještě další funkci - umí posunout spoty přímo do ExpertSDR2 softwaru, takže krásně i tam vidíte, co potřebujete, co ne, kde se kdo nachází, prostě super!
V Rumlogu můžete nakonfigurovat různá CW makra a efektivně vysílat pouze s použitím klávesnice, ani CW key nepotřebujete (stejně jako v N1MM+).

Vysílání morseovky z klávesnice
Jak píšu, potrápil jsem se s makry v Rumlogu. Jednoduše mi to nedělalo to, co mělo a po hodinách zkoušení (co se týká manuálu, je v tomto velmi slabý a nevysvětluje toho mnoho). Nakonec jsem zjistil, že stačí dát za každé makro “[Run]” a můj problém byl vyřešen.
Během celé soutěže používal pouze 2 makra. Absolutně to stačilo, a byly to tyto dva konkrétní:
[My Call] [Run]
[RST] [Number] ZDE [Run]
Úžasné, ne? Rumlog měl ještě jednu úžasnou funkci, a to to, že přímo v logging window ukazoval dekódovanou stanici, takže jsem nemusel ani nikde jinde dívat. Během celé soutěže jsem si vystačil se dvěma okny – band mapou a logovacího okna. V band-mapě jsem viděl všechny stanice, co mi posunul custer, který dekódoval CW skimmer v SDC softwaru. Samozřejmostí bylo to, že Rumlog už věděl, které mi chybí, které jsem udělal, které jsou multiplier – ale úžasné, vše pěkně barvou označené.
Výhoda vlastního clusteru
A další nesmírnou výhodou bylo to, že v clusteru jsem neměl nic, co moje anténa neslyšela a co můj software nedekódoval. A potvrdilo se mi to na 100% tím, že prakticky 99% stanic jsem také udělal, některé bylo těžší, s QRP signálem jsem musel bojovat v pile-upu, ale k mému překvapení, bych řekl, že 50% spojení jsem udělal na první zavolání.
Následující snímek obrazovky vám ukáže vše na jednom místě – band map, logging window, SDR software. Vidíte tam i jak je dekódováno, přímo v okně, kde se zapisuje QSO. Co se týká barevného rozlišení kontaktů, červená barva znamená, že jsem už s danou stanicí udělal spojení, zelená, že ji potřebuji a modrá, že je to nějaký násobič, buď zóna nebo nová země. Věděl jsem tedy velmi dobře, na která spojení se musím soustředit.

Jak vlastně probíhala soutěž na mé straně?
V band mapu jsem si klikl na stanici, se kterou jsem chtěl udělat spojení.
Počkal jsem si než ukončí spojení s předchozí stanicí, většina končila s „TU K4ZD“, tedy poděkování a volačka. pak jsem věděl, že je můj čas a stiskl jsem makro s “ ”
Dobrou vlastností softwaru bylo, že věděl, jakou rychlostí vysílá daná stanice a automaticky ji nastavil! No není to super? Takže jsem vysílal od 25wpm do 38, povětšině jsem si všiml, že většina stanic šla kolem 30wpm. Ruské stanice šli mnohem rychleji a 38wpm nebylo nic neobvyklého.
Po odvysílání mé značky jsem četl a poslouchal, jestli mi daná stanice odpoví. Většina přijala mou celou značku napoprvé. Jiní dali například. “RX?” nebo “OM?”, připadne jinou kombinaci nebo i čistě “X?”
Věděl jsem, že je potom můj čas a opět jsem vyvolal makro.
Zpátky jsem už „dostával např. “599 5 ZDE”, ale povětšinou to bylo “5NN 5 ZDE” což je o trošku kratší.
Na to jsem stiskl klávesu s druhým makrem a odpověděl “599 15 ZDE”.
A bylo to! Ještě jsem si počkal, jestli náhodou si protistanice nevyžádá mou odpověď znovu, ale obvykle na 95% to přešlo napoprvé a mohl jsem jít dál - zpět na bod 1!
A ne, já morseovku opravdu neovládám (je tu někdo, kdo mi pomůže se ji naučit? Zájem tady je). Nemyslete si ale, že se to dá zvládnout bez „poslechu“, speciálně taková soutěž.
Bylo mnoho spojení, když mi CW skimmer správně nedekódoval všechno, buď kvůli QRM nebo QRN. V tom případě jsem opravdu musel rozpoznat moji značku i zbytek. Jelikož se to ale opakovalo, dalo se to, věřte mi. Hlavně v pile-upech to bylo těžké a dost spojení jsem zalogoval i bez toho, abych to viděl zdekódované, už ale z doslechu (ano, i na 30wpm) jsem věděl, že mě vzali a dali ZDE na konci atp. …

CQ WW DX Contest je aj o únave a vydržaní – zhodnotenie
Nakonec to dopadlo tak, že jsem za stanicí přeseděl přes 36 hodin ze 48, udělal 1509 spojení na všech pásmech, tedy jen pár na 160m, protože jsem na to pásmo neměl anténu (7 spojení se tam udělal).
Překvapil mě ale můj vertikál, od kterého jsem nečekal to, co mi dovolil udělat. Viz screenshot z mých statistik, ale napíšu, že na 80m jsem vlastně udělal nejvíce spojení, a to 494! Druhým mým pásmem bylo 40m, kde jsem udělal 401 spojení. Takže ano, i tady vidíte, že s jednoduchou anténou a QRP výkonem v soutěži můžete udělat stovky spojení.
Směrovka fungovala úžasně také - to mi už potvrdila v předchozí soutěži. Je 12m vysoko, ale má své výhody i nevýhody. Výhody všichni víte, nevýhodou byla ale její směrovost. Musíte točit a tím se ztrácí i spoustu času a jednoznačně jsem uměl dělat spojení rychleji na 80/40 pásmech než na 20-10. Když jsem neměl směrovku nasměrovanou na daný směr, ani jsem nevěděl, jestli tam je někdo zajímavý, protože externí cluster jsem nepoužíval. Zde je třeba využít svých znalostí a zkušeností, musíte vědět, který směr je v daný čas otevřený, kde anténu nasměrovat pro získání nejvíce spojení a bodů atp. Tento článek ale všechno pokrývat nemůže, tak snad příště io tomto.
Musím závěrem napsat, že se mi to líbilo. 1500 spojení jsem opravdu nečekal, že udělám. Už teď se těším na další CW soutěž.
Pokud by měl někdo nějaké dotazy k softwarem a anténám, rád vám je zodpovím, klidně komentujte tento článek.
Na závěr ještě chci napsat, že jsem rád, že jsem konečně jako rodilý Czech mohl vysílat z vlastního QTH na Slovensku. A vysílal jsem s úsměvem. Předchozí soutěže jsem šel z Walesu (GW jako MW0JRX, MC0SHL) az Austrálie (VK jako VK8DX, VK5RK a VK2YI). Pár krát jsem se \"zastavil\" i na Slovensku a vysílal s Vilémem OM0AAO, za což jsem mu velmi vděčný. Děkuji!
73! de Oliver OM0RX
P.S.
Přikládám ještě finální snímek obrazovky pořízený pár vteřin po skončení soutěže.

P.S.2
A pro ty co se rádi dívají na různé obrazovky, mám zde statistiky:




Máš krásné QTH, také mám občasné QTH v Podkylavě
Och, to je super, tak se zastav někdy, jsem hned pod vyhlídkou Pavicie, když si das do Google maps: „Red Dingo Homestead“ a najděs mě jednoduše 🙂
Velmi zajímavý a inspirativní článek. Děkuji a přeji hodně uspěchů na pasmu.
Rudo
Děkuji Rudko za pěkný komentář 🙂
Pokud Ti mohu poradit, s QRP nevolej big guns rychle. Zejména při horších podmínkách šíření a na dolních bandech pomalu dál zajedeš. Ve velkých KV kontestech tak v rozsahu 24 – 30 wpm, více je kontraproduktivní. Big gun chodí rychleji, protože jsou silné a odsypá jim to. A právě, když neodsypá, ani ony by neměly chodit zbytečně rychle. Co vzpomínáš u Rusů je až zlozvyk, když volají jalovy CQ s 38 wpm. Mnoho protistanic to ani není schopno pobrat, zvlázt při horších podmínkách (slabě signály, roztřesené přes šed. půl).
Drobná řada ohledně napájení.
Pokud máš kompletní solární ostrovní sytém, který má výkon a kapacitu, jak popisuješ, tak ti doporučuji malou elektrocentrálu, která má kombinovaný startovací systém.
Podrobný popis, jak toho dosáhnout levně a svépomocně.
Tedy EC lze nastartovat ručně, se šňůrou i na baterii.
Doplnit na start dálkový malý ovladač klíčenkový, do 100m spolehlivě nastartuje.
Stačí doplnit relé, jedno pro zapnutí zapalování a druhé pro sepnutí starteru,
Modul z činy, který lze nastavit pro jedno tlačítko trvale on/off a druhé tlačítko jako tlačítko, pro sepnutí starteru.
Buben prodlužovací, alespoň 20m 3x 1,5mm průřez, aby EC neburacela poblíž chaty.
Vstup do solárního systému, nabíjení, zde dám následující doporučení.
Nepoužívej spínané zdroje, nebo nabijácky, ale..
Pokud máš výkonný MPPT měnic, tak do vstupu měnice, pro panely, je dobré připojit přes kvalitní oddělovací trefák a klasický usměrňovač z filtrací, pomocí jedné oddělovací diody nabíjení z EC.
Držet je třeba jen toho, kolik je maximum vstupního napětí pro regulator MPPT, tedy napětí na prázdno na trefu z usměrňovacím, ať zbytečně nemá napětí vyšší.
Regulator si to pobere, podle vlastní potřeby, optimálně zatíží EC, a během běhu EC, nepůjde na prázdno.
Výhodou trefa je, že galvanicky 100% oddělíš výstup EC, odstraní i případné rušení, které by se na jednoduchém, nebo i elektronickém regulatoru mohlo vyskytnout a tlačit se do soustavy z EC do „palubní sítě“ ostrovního systému.
Když budeš sledovat napětí, nebo stav na MPPT, vedeš kdy EC můžeš vypnutý, případně kdy zapnutý, lze ve skutečnosti pobezi nejvýše 3x za 24h po dvě, max. 3 hodiny, Pravděpodobně 2x v noci a jednou přes den, pokud je systém dobře nadimenzovaný, protože ECk je 1-k tomto výkonu, doplnis baterie zcela rychle.
Ideální je, pokud jako trefák, použiješ měkké trafo, nebo hotovou starou nabijáckou, pro záložní baterie, nebo nouzové osvětlení, případně trakční baterie telefonních ústředen a pod.
Pokud mas solar 1,2kWp, tak měnic asi mas dostatečně dimenzovaný, neměl by být nějaký velký problém to připojit.
EC se hodí i na jiné drobné práce, kdy už měnič a solar nestačí (přezka.. karbobruska, mísačka.. nedostatek světla v zimě)
…
Elektrocentrala nejlevnější, byla u mě kdysi parkside z Lidla, PSE 2800 A1. stala mě 150 euro, rozbalená na prodejně. Chyběl dýmkový klíč, nálevka a asi i návod.
Tady mi upravenou jednoho dne ukradli z auta, ale na inzerat jsem sehnal další, tady jsem už neupravoval, nebyl čas a ani potřeba.
Kdy jsem dělal venku různé práce na místě, kde není el. přípojka a solar nebyl potřebný.
Ke elektrocentrale jsem koupil kit z aliexpresu, pro elektrický starter, je to skoro primitivní věc, mění se rotor zapalovacího magnetta, kde je ozubený věnec pro starter, starter samotný a ovládací skříňka, (kus plechu s klíčkem)
Z alika rovněž set 2 x dvoutlačítková klíčenka z vytahovací antenkou a přijímač, který měl napájení na 12V a dvě relé, které se daly nastavit každé zvlášť buď na bistabilní, nebo monostabí ovládání výstupu.
Je to velmi komfortní, mívají to velmi drahé agregáty, například honda, nebo i jiné, protože klíčenka ve váčku, při běžné práci umožňuje nenechat brát zbytečné agregáty, ale nastartovat si ho podle potřeby, na čas nutný pro pěvadzku.
První startování třeba přesto většinou provést ručně, protože je třeba zapnutý sytic a baterka většinou po dlouhé době je nadechnutá a netoci vesele.
Po prvním startu a cca půl hodině běhu, už se nabije baterie v EC, při následujícím startu i po více hodinách, není-li věku mraz, sytic už není třeba zapínat, aspoň taková je zkušenost.
Ta centrala PSE 2800 A1, dokázala napájet i svařovací invertor, venku v terénu a dokonce i plazmový řezák, ale nejprve se musel natlačit kompresor a následně až zapálit plazma.
Je to v podstatě kopie kopie motoru honda ai celé zapojení, i regulace, je jako honda. Trvale dokázala jít na výstupu z 12A, na plnou nadrz kolem 10 hodin. (připojen vysoušeč 2,2Kw)
V oné době, se nic levnějšího nedalo sehnat.
Jiné EC jsou určitě i lepší, zejména od hondy, ale značně drahé.
Dobrá značka je i Gude, zejména ta z velkými kolečky, na stavbu.
Nejsou až tak účinné, ale mají 1F výkon kolem 3kW.
Nevím ale, jaký kit na dálkový start by tam bylo potřeba nainstalovat.
Pro trvalý a dlouhodobý provoz, na místo benzínu, doporučuji také z Alika si pořídit splňovač na PB, Pro EC
Pokud mas náhodou plnitelnou (na LPG plnitelnou láhev, pro karavany na pumpě, original) tak za cenu tankovaného LPG, mas z EC levnější elektřinu dnes, než ze zásuvky, pro nebytové prostory.
Výměnné lahve se nevyplatí řešit, protože plyn ve vyměnných lahvích, je 3x dražší, než tankovaný LPG a to vychází levnější obyč. benzin natural.
Zdar!
OM1ARH
Pěkne miejsce do práce radioamatorskiej. Gratulacje!
Bardzo dobry artykuł.