W3DZZ používám zavěšenou jako inv-V, vrchol ve výši 12m a ramena v úhlu asi 100 stupňů.
I na pozemku 20×10 je teoreticky takové řešení možné.
Předpokládá to ovšem stožár 13m umístěný v polovině dlouhé strany a krátké sloupky (2,5m) v protilehlých rohech.
Protože ale stožár už asi stojí, a zrovna jinde, hi, nezbude než použít nějaký vertikál.
73 Vašek

@OK1DOM wrote:

V první řadě je třeba zvolit, zda anténa má být na místní provoz nebo na DX.

Ano, přesně tak. Musíme vědět, k čemu má anténa být, až potom ji můžeme konstruovat.
@OK1DOM wrote:

Na střechu lze dát teleskopický stožárek cca 10m. Nemyslím tým zrovna magirus, ale takový ten cvakací. S tím lze jednoduše na střeše manipulovat. Nahoru se připevní symetrizační člen a 2 dipóly paralelně, jeden na 80m a druhý na 40m.

Tak tohle je jedno z nejhorších řešení. Bude se to obtížně ladit, navíc takto udělané paralelní dipóly mohou dávat až o 1S slabší signál, než samostatný dipól – prostě těch vodivých věcí je v tom maximu vyzařování moc.

Hezké, chodivé a systémově čisté řešení je použití Open Sleeve techniky. Popsal jsem to v PE5/2011. Základy jsou obsaženy v patentu Garyho Breeda K9AY US5489914. Natáhněte si dipól pro 80m, rovnoběžně s ním dipól pro 40m. Nevadí, když to bude invertováno V, důležité je, aby to bylo symetrické podle středu. Výchozí vzdálenost mezi nimi bude cca 120 cm. Hoďte si to celé do MMANA a v něm to můžete dopilovat, ale osobně bych spíše radil 4nec2, který s PM kernelem behá asi 5x rychleji a pokud to celé spustíte pod Linuxem, je to ještě 2x rychlejší. Napájíme samozřejmě pouze dipól pro nejnižší frekvenci a to přes kvalitní balun (tady bych použil např. 8 záv. RG-174 na toroidu FT240-43). Návrh takové antény je pak na 10 minut as hlavně to funguje a lze to velmi pohodlně nastavit.

Paralelní dipóly se společným napájecím bodem se mi naproti tomu už víckrát nepovedlo nastavit, tohle je zastaralé řešení na úrovni „gumičkových edic“ Svazarmu, sri.

Těch 120 cm berte jen jako směrnou hodnotu. Ta NEC optimalizace bude v každém případě nutná, jestli si s tím nevíte rady, tak vám takovou anténu navrhnou a dám sem jako malý článek. Konstrukční řešení dle OK1DOM je vynikající, jistě zajistí potřebnou stabilitu.

Pokud to budete stavět jako NVIS anténu (tedy jako zářící kolmo vzhůru), doporučuji výšku min. 13m nad zemí, v nižších výškách poměrně rychle narůstají ztráty. Na příjem jsou ale antény NVIS velice špatné, jsou to de facto kolektory lokálního rušení. Snadno se vám stane, že někomu rozbijete DX QSO a ani o tom nebudete vědět. NVIS neznamená, že budete dělat jen Evropu okolo, celkem běžně budete dělat W1, VO1, VY2 atd.Do těchto oblastí se často dostanete i s velkým vyzařovacím úhlem a pokud přijdou DX signály pod velkým úhlem, bývají to většinou tyto stanice. S NVIS anténou bych spíš radil zdržovat se nad 3540 kHz a zachovat maximální opatrnost v dobách, kdy např. Angličané dělají VK/ZL, tam je ostuda fakt na spadnutí…

To, co jsem popsal v prvním příspěvku, chilli 2 dipóly pro 80m a 40m jako InvVee se společným napaječem provozují na chatě na pozemku 20x20m. Uprostřed je 19m magirus. Proto jsem psal o 10m cvakacím stožárku na střeše, aby se střed dostal výše. Při špatné konstelaci ohneš maximálně 1m z ramen na 80m, víc nebude potřeba.
Dříve jsem něco podobného provozoval asi 2m nad sedlovou střechou patrového domku s taškami, takové to fungovalo. Nízko nad plechovou střechou by to bylo asi horší.
Trapy ve W3DZZ představují problém. Jsou těžké, náchylné k poškození (průraz), pracné pro výrobu a mají ztráty. Něco podobného jsem provozoval od italské firmy ECO a šířka pásma pro 3,5MHz byla pod 50kHz. Nebrat.
Martin OK1RR navrhl asi vysokofrekvenční optimální řešení pro blízký příjem (Evropa).