Závodění je druh provozu, který u amatérů vyvolává často protichůdné reakce. Proč tolik amatérů tak vášnivě závodí? Co je na tom tak vzrušuje? A čím to je, že jiní amatéři nenacházejí v závodění nic příliš zajímavého? Nabízíme vám bližší pohled na tento druh provozu.

Lidé mají soupeření ve své povaze. Setkáte se s ním na burze, kde se společnosti snaží zvednout ceny svých akcií co nejvýše, ve filmovém průmyslu, kde se sleduje víkendová tržba při uvedení nových filmů, a samozřejmě ve sportu, kde se soupeří na všech úrovních: od velmi dobře organizovaných profesionálních fotbalových týmů až po pár klubových hráčů, kteří pinkají v sobotu dopoledne na kurtu v Dolní Horní tenisový míček tam a zpátky. Přemýšleli jste někdy o závodění? Proč nezávodíte vy? Myslíte si, že na to nemáte fyzicky? V radioamatérských závodech není fyzická dispozice důležitá. Myslíte si, že je to nákladné? Není! Potřebujete speciální zařízení? Nepotřebujete, průměrné vybavení je pro začátek postačující. Je to obtížné? Není! Je to zábavné? ANO! Můžete překonat výsledek dosažený v OK? ANO! Závodění se traduje téměř od počátku amatérského vysílání. Hned po první světové válce byla snaha prozkoumat krátké vlny a navázat spojení na stále větší a větší vzdálenosti. Byla stanovena časová období pro navázání transatlantického spojení. Úspěch se dostavil brzy a z těchto období se nakonec vyvinuly ARRL DX Contesty. Za uplynulých 80 let se samozřejmě hodně změnilo a podmínky závodů byly postupem času upravovány. Všechny závody mají stejný základní princip, různá jsou pouze specifika, které dávají jednotlivým závodům zvláštní ráz. Vždy je cílem navázat během závodu co nejvíce spojení s jinými závodícími stanicemi a přitom získat co nejvíce násobičů. Násobiče v daném závodu jsou stanoveny v jeho podmínkách. U tzv. DX contestů jsou jako nový násobič počítány obvykle země podle seznamu DXCC, s jejichž stanicemi byla navázána spojení. U CQ WW DX Contestu, který je jeden z nejvíce obsazených závodů, jsou násobiči země azóny, v CQ WPX Contestu jsou násobiči různé prefixy. Vjiných závodech platí jako závodní spojení pouze ta, která jsou navázána se stanicemi několika zemí, např. OK/OM.

Ať už se jedná o jakýkoli závod, snažíte se navázat co nejvíce spojení a udělat co nejvíce násobičů. Svůj bodový zisk – výsledek v závodě – dostanete vynásobením těchto dvou čísel. Jednoduché, že? Ne tak docela! K dosažení dobrého umístění je třeba volit vhodnou strategii, o tom ale později. V závodech se ovšem započítávají jen platná spojení, tedy taková, při kterých protistanici předáme svou značku akód spojení, obdobné údaje od ní přijmeme a vše potvrdíme. Kód, který vysíláme, se obvykle skládá z reportu RS nebo RST a pořadového číslo našeho spojení v závodě; v jiných závodech se ale jako kód předává např. číslo zóny, věk operátora, okresní znak apod., nebo i nějaký složitější kód. Při závodě se snažíme navázat co nejvíce spojení, pracuje se tedy rychle a vzájemné správné předání kódů je tedy otázkou provozní zručnosti a efektivnosti provozu. Hlavní závody trvají celý víkend (48 hodin). Dobré závody jsou závody soutěživé. Velmi soutěživé – a v tom je trochu zádrhel. Pásmo je plné soutěžících stanic, které spěchají – chtějí dosáhnout nejvyššího výsledku tím, že minimalizují ztrátové časy. Spojení jsou rychlá a uspěchaná, není čas na žádné zdvořilosti. Ostatní, kteří nezávodí, by chtěli na pásmu kousek klidného místa na běžný provoz, ale o některých víkendech, kdy probíhají velké závody, to je beznadějné. Většinou se to obejde jen nějakou stížností, ale někdy taková situace ústí i v docela neamatérské chování. Na pásmech lze ale najít místo jak pro soutěžící, tak i pro nesoutěžící – stačí jen trochu tolerance a pochopení, případně pásma WARC.

Jak začít?

Předpokládejme, že máte dobrodružnou povahu a rozhodli jste se zkusit závodit. Jak začít? Nejprve to trochu promyslete. Pokud se v sobotu ráno rozhodnete, že zapnete zařízení, vrhnete se do závodního zmatku a nakonec získáte dobré umístění, jste na nejlepší cestě ke zklamání. Vzpomeňte si, že každý prodejce nějakého zařízení upozorňuje nové uživatele, aby si přečetli návod k obsluze. Stejné by to mělo být i u začínajících závodníků: Přečtěte si předem podmínky závodu – jsou s předstihem zveřejňovány v amatérských časopisech nebo je naleznete v paketové síti nebo na Internetu. Většinou se nejedná o víc než jednu až dvě stránky. Čtěte a sledujte rubriky o závodech a závodění ve všech amatérských časopisech, které seženete. Z těchto stránek je možné hodně pochopit, najdete tam také výsledky různých minulých závodů i upozornění na termíny a podmínky blížících se závodů; závodů malých ivelkých, jednopásmových závodů, např. CQ 160 Meter Contest, závodů pro méně běžné druhy provozu, jako např. CQ/RJ RTTY Contest a závodů ještě speciálnější, jako je ARRL EME Contest. Na některé z těchto závodů nebudete ještě připraveni, ale je dobré vědět, co se kde děje.

Vzhledem k používanému závodnickému žargonu vám zpočátku možná uváděné informace nebudou úplně jasné, ale zanedlouho jim porozumíte – vše je většinou jednoduché a logické. Setkáte se např. s výrazy single-op, multi-op a multi-multi. Vypadají dost tajemně, ale po přečtení podmínek závodu zjistíte, že jsou to pouze zkratky pro různé kategorie soužících: Single-op znamená jeden operátor – samotný závodník. Bez pomoci, bez připojení kpaketové síti, bez DX clusteru. Úplně sám. Multi-op je obvykle skupina operátorů, kteří se střídají u jednoho vysílače (častěji spíše mají v každém okamžiku v provozu jen jeden vysílač). Kategorie multi-single znamená více operátorů a jeden vysílač. Multi-multi je zkratka pro více operátorů – více vysílačů. V této kategorii už závodí velká spousta zkušených závodníků. Máte-li možnost, zajděte si do některého z klubů, kde se někdo zabývá závoděním, seznamte se s ním a vytáhněte zněho jeho rozumy. Není nad zkušenosti! Pokud si myslíte, že nebudete příliš obtěžovat, požádejte ho, zda si k němu můžete sednout, až pojede další závod. Podmínky žádného závodu ani v kategorii jeden operátor nezakazují, abyste seděli vedle závodníka a sledovali ho, pokud mu nebudete pomáhat při provozu nebo při poslechu. Snažte se ale vžít do jeho situace – uvědomte si, že soutěží a že je uprostřed závodu. Nevyrušujte ho tedy a na otázky, které vás napadnou, se zeptejte až po skončení závodu. Třeba se seznámíte s někým, kdo je v týmu multi-single nebo multi-multi. I zde platí stejné pravidlo: držte se stranou. Něco jiného je, můžete-li si popovídat s operátorem, který má právě volno a je ochotný se vám věnovat. To je správná příležitost pro kladení otázek a můžete se tak hodně naučit, zejména pokud budete mít štěstí na skutečně zkušeného operátora. Doma u svého zařízení v době závodu několik hodin jenom poslouchejte. Zjistěte, co se děje na jednotlivých pásmech, v různých hodinách, ve dne i v noci. Je např. jasné, že v DX contestu nebude během denních hodin provoz na 80 metrech. Můžete ale zjistit, že provoz na 15 metrech je větší, než v pásmech 10 a 20 metrů. Taková zjištění mohou být pro vaši eventuální účast v závodě velmi užitečná.

Strategie

Teď je čas začít přemýšlet o tom, jak se zúčastnit závodu adosáhnout co nejlepšího výsledku. Úspěch může být otázkou strategie. Jaké máte k dispozici antény? Možná máte vícepásmovou anténu pro 20, 15 a 10 metrů a drátové dipóly na nižší pásma. Některé závody, např. CQ WPX, mají speciální kategorii pro stanice s malým výkonem (100 wattů a méně) a jednoduché antény. Některé závody mají speciální QRP kategorii. Prostudujte si podmínky (a pokud můžete, pak i loňské výsledky) a zjistěte, kde máte největší šanci na dobré umístění; pak se začněte připravovat. Až získáte zkušenosti a pokud vám to vaše vlastní pod- mínky dovolí, můžete začít přemýšlet o použití výkonnějších antén. Námětů, informací a zkušeností je mnoho a i když jejich realizace vypadá pro začátek možná příliš odvážně, přemýšlejte o nich do budoucna.

Zatím jsme se nezmiňovali o nějakých zvláštnostech jed- notlivých druhů provozu. Vše platí pro fónický i telegrafní provoz. Teď třeba říkáte: Já ale nejezdím CW. Proč? Závody přece poskytují dokonalou možnost procvičit si CW za tvrdých podmínek a navázat spojení se spoustou zemí (nebo prefixů ve WPX Contestu).

Existuje jistá taktika, které zpočátku využilo mnoho amatérů, kteří jsou dnes na prvních místech ve výsledcích. Zde je: Potřebujete paměťový klíč. Zjistěte si, jaký kód se předává a uložte si ho do některé paměti. Laďte po pásmu, až narazíte na stanici, která na jednom kmitočtu volá výzvu. Naváže několik spojení a zase volá CQ, dokud ji nezavolají alší stanice. Nezáleží na rychlosti, jakou vysílá (obvykle asi 150 až 175 znaků/min.), jeho značku můžete postupně zachytit, protože ji dává stále dokola. Jakmile zachytíte jeho značku, vyšlete v okamžiku, kdy je na příjmu, svoji značku; tu máte připravenu v jiné paměti. Dál už jen musíte zachytit svoji značku, když vám protistanice odpovídá. Pak můžete vyslat váš kód, který jste si předtím uložili do paměti. V závodech se obvykle vždy dává report 59 na SSB nebo 599 na CW, bez ohledu na skutečnou sílu a čitelnost signálu. Pokud vám to připadá hloupé, klidně dávejte jakýkoli jiný report. Uvedená praxe je ale výhodná, protože cílem závodu je navázat co nejvíce spojení a získat co nevíce násobičů, takže každé zjednodušení je vítané. A v podmínkách žádného závodu není řečeno, že musíte dávat skutečně reálný report. V průběhu závodu je velmi důležité zapisovat si přehledně deník, kde se kromě značek stanic a přijatých aodeslaných kódů zapisuje i čas jednotlivých spojení (uvádí se v UTC). Deník se po závodu posílá vyhodnocova- teli. Pokud jej odesíláte v papírové formě, použijte oficiální formát, požadovaný pořadatelem závodu. Amatéři, kteří se závodění věnují intenzívně (ale nejen ti), používají dnes pro vedení závodního deníku většinou počítač. K tomu je k dis- pozici několik vynikajících programů, některé z nich mají moduly odpovídající podmínkám všech nejpopulárnějších závodů. Používání dobrého programu pro vedení deníku vylučuje možnost špatného výpočtu výsledku, většina pro- gramů vám také nedovolí udělat duplikátní spojení, která mohou znamenat bodovou ztrátu. Informace o takových programech najdete v amatérských časopisech.

Závodění je zábavné. Oblíbíte si ho jen tehdy, když se zúčastníte několika závodů. Není to tak hrozné. Jen to zkuste.

Jan Kučera, OK1NR