Proč všichni začínající radioamatéři touží po těch nejvzdálenějších „direktech“? Vážený kolego, tudy cesta nevede. Spíše naděláš plno zmatku a chyb a budeš „světu“ pro legraci. Ještě pořád existují radiokluby, je možnost návštěvy amatérských setkání a je možnost seznámit se s ochotným radioamatérem. A tam všude nasávat atmosféru, případně si u někoho třeba i na vlastní značku zkusit, jak to vlastně funguje. A pak teprve si nacházet pásma, která někam vedou. Radioamatérské spojení není o kecání o ničem, má svá poměrně striktní pravidla. A zvláště při spojení se zahraničními stanicemi je potřeba dodržovat ham spirit. To se člověk sám doma nenaučí. Brzy ještě ke všemu zjistíš, že fonická spojení mají svá omezení, třeba i v jazykové bariéře. To není při CW spojení naopak žádný problém.
Když proladím všechna pásma třeba v 15 hod. UTC tak narazím tak na 5 SSB stanic volajících CQ. V CW sektorech jich slyším desítky. To znamená taky závislost na denní době, na podmínkách šíření signálů příslušných kmitočtů a hlavně na kvalitních anténách a na zařízení. To všechno se od zkušených amatérů dozvíš. A určitě ti pro začátek nebudou doporučovat pásmo 15 m.
