Posted In: České rozhledny
Pro poslech by se nějaká univerzálnější verze antény dala najít, ale pro radioametérské vysílání určitě ne. I když některé drahé vertikální antény tuto možnost nabízejí. Mám v provozu např. starší zrenovovaný vertikál MFJ-1798, který funguje od 3,5 do 145 MHz. Ale na 160 m se rozumně vyladit nedá i když můj LC transmatch naměřené SWR 8 : 1 zvládne pohodlně. Ale účinnost je samozřejmě minimální.
Letos jsem přes léto zgenerálkoval získaný vertikál MFJ-1798 a po naladění funguje přesně tak, jak je popisováno v literatuře. Takže všechna pásma od 80 m do 2 m s SWR měřeným analyzátorem MFJ 259B přímo na konektoru antény nejhůře 2:1. Po připojení 9 m kabelu RG-213 se „vylepšilo“ SWR na nejhůř 1,5 : 1, hi. Takže uvažuji, že přes zimu budu trápit hlavně vertikál a dipól 2 x 19,6 m s dálkově ovládaným anténním členem přímo na jeho svorkých si trochu odpočine. Takže vertikál může být dobré řešení, když se nedá natáhnout pořádný dipól.
Vertikal 1/4 jsme v radioklubu zkoušeli se zavěšením na meteobalon plněný heliem. Se soustavou radiálů to bylo do prvního zafoukání větru vynikající. Jenže vítr, který začal foukat těsně před začátkem PD, byl schopen balon stlačit až k zemi, takže úspěch se nekonal. Příště se už stavěl vertikál s velkým kloboukem.
Před časem jsem se také chtěl vrhnout na satelitní komunikaci. Zdrojů informací je mnoho. Moc se mi třeba líbily info od OK1UGA, který je v tomto směru hodně daleko, včetně řady pokusů s anténami. Odzkoušel jsem např. 4 m dlouhou křížovou anténu na 2 m a byl jsem překvapen, co jsem na EME na mé FT 847 slyšel.
např. http://ok1uga.nagano.cz/soubory/eme/eme_jt65b.pdf
Ještě doporučuji si prohlédnout střechu jestli tam náhodou není kovový hřeben, určitě spojený s hromosvodem. To by uvedenou variantu antény zcela znemožnilo. To už by bylo lepší se zaměřit na nějaký zkrácený vertikál postavený na podlahu půdy.
Otázkou je o co chcete na telekomunikačním úřadě žádat. Pokud chcete jen poslouchat CW provoz tak žádné povolení nepotřebujete. Pokud chcete posílat poslechové QSL posluchačské lístky, pak jen formáně požádáte o přidělení posluchačského čísla.
Pokud chcete i vysílat, budete muset složit nějakou úroveň zkoušek, např. i příjem a vysílání morse v potřebné rychlosti i kvalitě. To vše zjistíte v příslušných předpisech.
Zkuste trochu upřesnit která oblast z radioamatérských činností vás nejvíce zajímá a kterému směru se chcete více věnovat a určitě dostanete většinu potřebných informací. Váš původní dotaz pouze na možnost příjmu CW je příliš omezující.
To jste za 40 min. dokázal prostudovat všechny stránky z předchozího příspěvku? Smiřte se s tím, že handheld není pro CW vhodné zařízení. Při příjmu CW potřebujete nejen selektivitu , ale potřebujete si zapisovat amatérské zkratky a Qkódy, abyste věděl o čem je ve spojení vůbec řeč. Prakticky nikdo nevysílá otevřenou řečí, bylo by to velice nepraktické při spojení mezi amatéry z různých zemí. Přijímačů na amatérská pásma ať jednotlivé či vícepásmové najdete na internetu ve stovkách variant od nejjednodušších přímozesilujících až po složité profisystémy. Dokonce se dají koupit zajímavé stvebnice, které vás plně uspokojí a přitom budou většinou fungovat s minimálními nároky na měření.
Vyzkoušel jsem cosi, co je anténářskou praxí zavrhováno. Nějak jsem se nemohl dočkat objednaného fosforbronzového drátu a proto jsem natáhl 2 x 19,6 m dipól z 3 mm ocelového poplastovaného lanka. Když drát přišel projel a zapsal jsem si ty nejslabší majáky. Po výměně za fosforbronz jsem nejdříve testoval stejné majáky – rozdíl byl jen dva dny. Ve stejnou denní dobu jsem pak slyšel stejné majáky na stejném zařízení prakticky stejně. Pravdou ale je, že ve středu dipólu používám dálkově ovládaný profi anténní člen.
Vyzkoušel jsem variantu pro 40 m. Po složitém ladění jsem dokázal vytlačit s 15 m koaxu z FT 847 celých 100 W, leč dosah 300 km a dost. Poslech o 3 – 4 S horší, než 2 x 19,6 m drátu s dálkově laděným tunerem. Při zkoušce byly obě antény ve výšce 15 m se vzdáleností 5 m od sebe.
Také jsem měl před pár měsící období, kdy jsem sledoval letecký provoz, zvlášť proto, že bydlím přímo pod leteckým koridorem a v blízkém okolí jsou dvě sportovní letiště. Protože jde o příjem AM zkoušel jsem různé domácí antény. KV dipol 2 x 19,6 m, křížovou anténu pro 2 m, dvojitý Quad na 430 MHz, 5 x kolineár na 2 m, J- antény pro 2 m a pro CB, různé TV antény. K mému překvapení byl nejlepší příjem při připojení antény do asi 1 m výšky na 10 m stožár nesoucí rameno KV dipólu. To jsem slyšel dopravní letadla, která se hlásí Praze ještě 200 km od našich hranic. A slyšel jsem i věž v Pardubicích a v Praze.
Jen o málo horší byl příjem na KV dipól se zcela, nebo jen napůl zasunutým konektorem a na kolineár pro 2m. Příjem na ostatní vyjmenované antény byl výrazně – až o 5 S horší. Přijímačem byl Yaesu 847.
Buď jsem špatně hledal, nebo procházel špatné weby, ale nikde jsem nenašel ani zmínku o skutečných rozměrech. Akorát všude nějaké odkazy na patentová řízení. Jinak bych už o vyzkoušení uvažoval, protože mám na střeše dálkově ovládaný anténní člen, který umí přizpůsobit snad všechno ke všemu, co by mohlo vysílat.
