ok1rr

@Stanik wrote:

Máte skúsenosti s používaním contest denníka TR4W ? Používam ho pár rokov vo verzii 229…

Spolupracuji na vývoji s N4AF, TR4W mi běží v Linuxu s Elecraft K3, naprosto bez problémů.

Používání takto staré verze je riziko. Pokud ti v nove verzi něco nejde, je dobrým zvykem i výrazem slušnosti k ostatním uživatelům nahlásit chybu. Nic neříct a vrátit se ke staré verzi je velmi nekorektní chování. Uvědom si, že používáš software, za které jsi nic nezaplatil. Oznámit chybu je tedy tím minimem, které můžeš pro rozvoj programu udělat. Je samozřejmé reportovat chybu na místě k tomu určeném, tedy rozhodně ne tady.

Jinak chybu hledej ve slovenských Windows.

73,
Martin, OK1RR

@norbertx wrote:

Neviem, či ste si všimli, že

QRNoise
QRPower
…

Nevšimli, protože celé je to nesmysl. Q-kód nemá nic společného s žádnou řečí. Mimoto je „živých“ Q-kódů tak málo, že žádná mnemotechnika není třeba. Navíc je možné se zcela obejít bez Q-kódů, jak při CW, tak při SSB, což ovšem neznamená, že není třeba je znát.

Pékáčko rozhodně ne!!! Má vysoký odpor, nic nevydrží, přetrhneš ho v ruce. Mluvím samozřejmě o fungl novém. Velmi rychle stárne, PVC izolace ztvrdne, popraská a v prasklinách to velmi rychle koroduje. Beverage 336m z pékáčka nefungovala, mělo to odpor kolem 80 ohmů. Po výměně za obyčejný zvonkový drát to fungovalo dokonale. Berte v úvahu, že většina „pékáčka“ byla vyrobena v 50. a 60. letech minulého století a tehdy nebyly ani materiály, ani technologie.

Vynikající je DX Wire Premium http://www.dx-wire.de/brit/, ale je trošku dražší. Na 80m slopery mám Cu průměru 3 mm se zelenožlutou izolací PVC. Už 27 let v pohodě. Zpočátku se trochu vytáhnul (za 5 let asi 15 cm), pak si to sedlo a klídek. Po řadě nepříjemných zkušeností mám raději plný Cu vodič, s licnou (lankem) mohou být problémy, např. chrastění. Pozor na copper-clad wire, vrstvička mědi bývá velice tenká a ráda popraská, pak se divíte, jak může chrastit plný drát.

@OK1DOM wrote:

V první řadě je třeba zvolit, zda anténa má být na místní provoz, nebo na DX.

Ano, přesně tak. Musíme vědět, k čemu má anténa být, až pak ji můžeme konstruovat.
@OK1DOM wrote:

Na střechu je možné dát teleskopický stožárek cca 10m. Nemyslím tím zrovna magirus, ale takový ten cvakací. S tím lze jednoduše na střeše manipulovat. Nahoru se připevní symetrizační člen a 2 dipóly paralelně, jeden na 80m a druhý na 40m.

Tak tohle je jedno z nejhorších řešení. Bude se to obtížně ladit, navíc takto udělané paralelní dipóly mohou dávat až o 1S slabší signál, než samostatný dipól – prostě těch vodivých věcí je v tom maximu vyzařování moc.

Hezké, chodivé a systémově čisté řešení je použití Open Sleeve techniky. Popsal jsem to v PE5/2011. Základy jsou obsaženy v patentu Garyho Breeda K9AY US5489914. Natáhněte si dipól pro 80m, rovnoběžně s ním dipól pro 40m. Nevadí, když to bude inverted V, důležité je, aby to bylo symetrické podle středu. Výchozí vzdálenost mezi nimi bude cca 120 cm. Hoďte si to celé do MMANA a v něm to můžete dopilovat, ale osobně bych spíš radil 4nec2, který s PM kernelem běhá asi 5x rychleji a pokud to celé spustíte pod Linuxem, je to ještě 2x rychlejší. Napájíme samozřejmě pouze dipól pro nejnižší frekvenci a to přes kvalitní balun (tady bych použil např. 8 záv. RG-174 na toroidu FT240-43). Návrh takové antény je pak na 10 minut as hlavně to funguje a jde to velmi pohodlně nastavit.

Paralelní dipóly se společným napájecím bodem se mi naproti tomu už víckrát nepovedlo nastavit, tohle je zastaralé řešení na úrovni „gumičkových edicí“ Svazarmu, sri.

@om1pd wrote:

Zdravim vsetkych Hamov
Vdaka Stevovi OM3WLH budeme od dnes vysielat pod specialnou znackou OM20VWSK pri prilezitosti 20 vyrocia automobilky Volkswagen na Slovensku.
Vysielat budeme na vsetkych kv pasmach nepravidelne,ale vacsinou v podvecernych hodinach.zatial len na SSB,neskor CW a DIGI.
73……De Stevo OM3WLH
PETO OM1PD

http://sk.volkswagen.sk/sk.html
http://www.qrz.com

QSL info?
Proc neni rergistrovan na http://www.hamqth.com?
Proc CW az „neskor“?
73 Martin, OK1RR

@om3cvv wrote:

V OK kde kdo udeluje tituly majstra republiky a nikomu to nevadí.

Ale vadí, velmi vadí, na to se můžeš spolehnout. Mě po titulech nic není, žádné nechci, ale spojitost např. s podváděním v závodech je zřejmá, viz http://www.radio-sport.net/cqwwssb10_pre6.htm (tam zrovna OK nejsou prezentováni nikterak hezky).

OM3CVV: Ano, tvá připomínka je správná! Souhlasím, kldně se do nich obuj, ham radiu se věnujeme pro potěšení a nikoli pro tituly a pro druhé děláme něco proto, abychom jim pomohli a ne proto, aby nám dávali medaile! Díky!

Elyty jsou obecně velký problém a koluje kolem nich spousta zkreslených a někdy i vysloveně nepravdivých informací. Najít kvalitní výrobek za přijatelnou cenu je práce pro detektivní agenturu. Za kvalitu se dnes považuje Nippon Chemicon

http://www.chemi-con.co.jp/e/index.html

Bohužel, značky jako Jamicon, Hitano apod. patří k tomu horšímu. Moc věřit se nedá ani Sprague, Phillips a dalším renomovaným výrobcům, protože ti výrobu některých komponentů pro „spotřební elektroniku“ převedli do Číny, Malajsie nebo v lepším případě do Mexika či El Salvadoru.

Tantal nemusí být lepší, nemusí mít menší svod ani ESR a ani delší životnost. Je to vždy kus od kusu, výrobce od výrobce. Já bych si na ně dal pozor, pokud je na elytu větší napětí, tntal „pšoukne“ a je po něm. Než tantaly, raději bych dal Nippony, ovšem raději nové typy, např. PSK (Long life, super low ESR, high ripple current 105C 5,000 hours). Určitě bych se vyhnul „standardům“ na 85C, nebo bych je aspoň nepoužíval na místech, kde tečou větší pulsní proudy, ani v blízkosti součástek, které hřejí.

Měřit kapacitu je poměrně k ničemu, když neuvedete měřicí metodu. Vždy je nutné kontrolovat ESR, vyplatí se elyty měřit můstkem nejlépe na 2 kmitočtech a jako impedanci.