Reakcie
-
Príspevky
-
@Stanik wrote:
Máte skúsenosti s používaním contest denníka TR4W ? Používam ho pár rokov vo verzii 229…
Spolupracuji na vývoji s N4AF, TR4W mi běží v Linuxu s Elecraft K3, naprosto bez problémů.
Používání takto staré verze je riziko. Pokud ti v nove verzi něco nejde, je dobrým zvykem i výrazem slušnosti k ostatním uživatelům nahlásit chybu. Nic neříct a vrátit se ke staré verzi je velmi nekorektní chování. Uvědom si, že používáš software, za které jsi nic nezaplatil. Oznámit chybu je tedy tím minimem, které můžeš pro rozvoj programu udělat. Je samozřejmé reportovat chybu na místě k tomu určeném, tedy rozhodně ne tady.
Jinak chybu hledej ve slovenských Windows.
73,
Martin, OK1RRU drtivé většiny fázovačů je největším problémem fakt, že vektorem signálu, který chceme potlačit, nelze točit v rozsahu +/- 180 stupňů. Proto se vyskytují “nepotlačitelné” signály. Druhým problémem je, že při změnách amplitudy i fáze se mění amplituda obou signálů, tj. jak žádaného, tak toho, který má být potlačen. Fázovač tedy funguje také jako proměnný atenuátor. To jistě nechceme, ideální stav by byl, kdybychom mohli protáčet fázi naprosto bez vlivu na amplitudu žádaného signálu. Třetím problémem je poněkud choulostivé nastavení ovládacích prvků amplitudy a fáze, kdy stačí nepatrné pootočení knoflíku a všechno je špatně. U většiny zapojení je průběh změny fáze v závislosti na natočení knoflíku silně nelineární, pro amplitudu platí víceméně totéž.
Zajímavé řešení nabízí PA0SIM:
http://www.pa0sim.nl/Phaser%2080%20-%2010%20meters.htmUrčitě stojí za vyzkoušení.
73, Martin, OK1RR
@norbertx wrote:
Neviem, či ste si všimli, že
QRNoise
QRPower
…Nevšimli, protože celé je to nesmysl. Q-kód nemá nic společného s žádnou řečí. Mimoto je „živých“ Q-kódů tak málo, že žádná mnemotechnika není třeba. Navíc je možné se zcela obejít bez Q-kódů, jak při CW, tak při SSB, což ovšem neznamená, že není třeba je znát.
Gratuluju Gitce k fantastickému výkonu!
To neumíte vložit zprávu bez zbytečné citace? To opravdu čtenář musí původní zprávu číst x-krát? Tohle je přeci zbytečné, nemyslíte? OM800AB je opravdu profesionál, jen co je pravda (admine, něco UDĚLEJ s těmi „Novými“, „Experty“, „Profesionály“ atd. – tohle vypadá fakt blbě. Vím, že to hodnotí počet příspěvků a podle toho je přidělována „třída“, ale v phpBB to jde vypnout).
Pékáčko rozhodně ne!!! Má vysoký odpor, nic nevydrží, přetrhneš ho v ruce. Mluvím samozřejmě o fungl novém. Velmi rychle stárne, PVC izolace ztvrdne, popraská a v prasklinách to velmi rychle koroduje. Beverage 336m z pékáčka nefungovala, mělo to odpor kolem 80 ohmů. Po výměně za obyčejný zvonkový drát to fungovalo dokonale. Berte v úvahu, že většina „pékáčka“ byla vyrobena v 50. a 60. letech minulého století a tehdy nebyly ani materiály, ani technologie.
Vynikající je DX Wire Premium http://www.dx-wire.de/brit/, ale je trošku dražší. Na 80m slopery mám Cu průměru 3 mm se zelenožlutou izolací PVC. Už 27 let v pohodě. Zpočátku se trochu vytáhnul (za 5 let asi 15 cm), pak si to sedlo a klídek. Po řadě nepříjemných zkušeností mám raději plný Cu vodič, s licnou (lankem) mohou být problémy, např. chrastění. Pozor na copper-clad wire, vrstvička mědi bývá velice tenká a ráda popraská, pak se divíte, jak může chrastit plný drát.
Těch 120 cm berte jen jako směrnou hodnotu. Ta NEC optimalizace bude v každém případě nutná, jestli si s tím nevíte rady, tak vám takovou anténu navrhnu a dám sem jako malý článeček. Konstrukční řešení dle OK1DOM je vynikající, určitě zajistí potřebnou stabilitu.
Pokud to budete stavět jako NVIS anténu (tedy jako zářící kolmo nahoru), doporučuji výšku min. 13m nad zemí, v nižších výškách poměrně rychle narůstají ztráty. Na příjem jsou ale antény NVIS velice špatné, jsou to de facto kolektory lokálního rušení. Snadno se vám stane, že někomu rozbijete DX QSO a ani o tom nebudete vědět. NVIS neznamená, že budete dělat jen Evropu okolo, celkem běžně budete dělat W1, VO1, VY2 atd.Do těchto oblastí se často dostanete i s velkým vyzařovacím úhlem a pokud přijdou DX signály pod velkým úhlem, bývají to většinou tyto stanice. S NVIS anténou bych spíš radil zdržovat se nad 3540 kHz a zachovat maximální opatrnost v dobách, kdy např. Angličané dělají VK/ZL, tam je ostuda fakt na spadnutí…
@OK1DOM wrote:
V první řadě je třeba zvolit, zda anténa má být na místní provoz, nebo na DX.
Ano, přesně tak. Musíme vědět, k čemu má anténa být, až pak ji můžeme konstruovat.
@OK1DOM wrote:Na střechu je možné dát teleskopický stožárek cca 10m. Nemyslím tím zrovna magirus, ale takový ten cvakací. S tím lze jednoduše na střeše manipulovat. Nahoru se připevní symetrizační člen a 2 dipóly paralelně, jeden na 80m a druhý na 40m.
Tak tohle je jedno z nejhorších řešení. Bude se to obtížně ladit, navíc takto udělané paralelní dipóly mohou dávat až o 1S slabší signál, než samostatný dipól – prostě těch vodivých věcí je v tom maximu vyzařování moc.
Hezké, chodivé a systémově čisté řešení je použití Open Sleeve techniky. Popsal jsem to v PE5/2011. Základy jsou obsaženy v patentu Garyho Breeda K9AY US5489914. Natáhněte si dipól pro 80m, rovnoběžně s ním dipól pro 40m. Nevadí, když to bude inverted V, důležité je, aby to bylo symetrické podle středu. Výchozí vzdálenost mezi nimi bude cca 120 cm. Hoďte si to celé do MMANA a v něm to můžete dopilovat, ale osobně bych spíš radil 4nec2, který s PM kernelem běhá asi 5x rychleji a pokud to celé spustíte pod Linuxem, je to ještě 2x rychlejší. Napájíme samozřejmě pouze dipól pro nejnižší frekvenci a to přes kvalitní balun (tady bych použil např. 8 záv. RG-174 na toroidu FT240-43). Návrh takové antény je pak na 10 minut as hlavně to funguje a jde to velmi pohodlně nastavit.
Paralelní dipóly se společným napájecím bodem se mi naproti tomu už víckrát nepovedlo nastavit, tohle je zastaralé řešení na úrovni „gumičkových edicí“ Svazarmu, sri.
Koss SB-40 vlastním. Mají velmi nekvalitní, tenkou šňůru, která se brzy ulomí. Tzv. „doživotní záruka“ Koss je naprosto k ničemu, při jakémkoli servisním zásahu totiž platíte paušální poplatek (zde 200 Kč), který je v případě výměny šňůry mnohem vyšší, než hodnota šnůry. Sluchátka Koss proto v žádném případě nedoporučuji!
@om1pd wrote:
Zdravim vsetkych Hamov
Vdaka Stevovi OM3WLH budeme od dnes vysielat pod specialnou znackou OM20VWSK pri prilezitosti 20 vyrocia automobilky Volkswagen na Slovensku.
Vysielat budeme na vsetkych kv pasmach nepravidelne,ale vacsinou v podvecernych hodinach.zatial len na SSB,neskor CW a DIGI.
73……De Stevo OM3WLH
PETO OM1PDQSL info?
Proc neni rergistrovan na http://www.hamqth.com?
Proc CW az „neskor“?
73 Martin, OK1RR@om2zz wrote:
Ahoj, skus pozriet tuto:
http://anteny.webz.cz/articles/cz/baluny_a_ununy_pro_KV_anteny.htmlJe to celkom obsiahly a zaujimavy clanok.
Rado
Poněkud pochybný článek. Nevím, k čemu je to rezolutní varování, ať se nepoužívají feritová jádra. Na železoprachu se nepodaří dosáhnout dostatečnou indukčnost.
Balun také nemusí být vždy transformátor. Někdy to může být pouhá tlumivka, s takovými baluny lze často dosáhnout lepších výsledků. Doporučuji toroid FT-240-61, který se omotá teflnovou páskou (izolace) a na něj se navine 6 závitů koaxem RG-400 (teflon průměr 5 mm). Tohle chodí od 80 do 10 m a za normálních podmínek nejsou 2 kW problém. Jádro je sycené pouze plášťovými proudy, ty 2 kW tedy platí pro dipól, quad, apod.
@om3cvv wrote:
V OK kde kdo udeluje tituly majstra republiky a nikomu to nevadí.
Ale vadí, velmi vadí, na to se můžeš spolehnout. Mě po titulech nic není, žádné nechci, ale spojitost např. s podváděním v závodech je zřejmá, viz http://www.radio-sport.net/cqwwssb10_pre6.htm (tam zrovna OK nejsou prezentováni nikterak hezky).
OM3CVV: Ano, tvá připomínka je správná! Souhlasím, kldně se do nich obuj, ham radiu se věnujeme pro potěšení a nikoli pro tituly a pro druhé děláme něco proto, abychom jim pomohli a ne proto, aby nám dávali medaile! Díky!
@Anonymous wrote:
V podstate o nic nejde, cely HAM roka je aj tak blbost/
Ano, s tím souhlasím. Pokud někdo chce udělovat tituly, měl by mít prestiž, což není případ tohoto serveru (ten je sice velmi dobrý a obohacuje internetovou HAM scénu, ale prestižní není … tak za 30 let možná)… Udělování titulů také tak trochu připomíná dobu před rokem 1989…
Elyty jsou obecně velký problém a koluje kolem nich spousta zkreslených a někdy i vysloveně nepravdivých informací. Najít kvalitní výrobek za přijatelnou cenu je práce pro detektivní agenturu. Za kvalitu se dnes považuje Nippon Chemicon
http://www.chemi-con.co.jp/e/index.html
Bohužel, značky jako Jamicon, Hitano apod. patří k tomu horšímu. Moc věřit se nedá ani Sprague, Phillips a dalším renomovaným výrobcům, protože ti výrobu některých komponentů pro „spotřební elektroniku“ převedli do Číny, Malajsie nebo v lepším případě do Mexika či El Salvadoru.
Tantal nemusí být lepší, nemusí mít menší svod ani ESR a ani delší životnost. Je to vždy kus od kusu, výrobce od výrobce. Já bych si na ně dal pozor, pokud je na elytu větší napětí, tntal „pšoukne“ a je po něm. Než tantaly, raději bych dal Nippony, ovšem raději nové typy, např. PSK (Long life, super low ESR, high ripple current 105C 5,000 hours). Určitě bych se vyhnul „standardům“ na 85C, nebo bych je aspoň nepoužíval na místech, kde tečou větší pulsní proudy, ani v blízkosti součástek, které hřejí.
Měřit kapacitu je poměrně k ničemu, když neuvedete měřicí metodu. Vždy je nutné kontrolovat ESR, vyplatí se elyty měřit můstkem nejlépe na 2 kmitočtech a jako impedanci.
Tohle spíš patří do kategorie zázraků, jako žárovka, naplněná vodou. Rozměry nemůžete najít proto, že to autor nabízí komerčně. Je to však totéž, co Petlowany. Pokud chcete skutečně zajímavé antény, které chodí, projděte si ARRL Anenna Book, Antenna Compendium a Low Band DXing od ON4UN. Výborná anténářská stránka je zde
http://www.antennasbyn6lf.com/
a Rudy Severns, N6LF je expert, kterému se dá na slovo věřit.
Na různé miniatury roztodivných tvarů zapomeňte![/url]
