Reakcie
-
Príspevky
-
Dříve padl dotaz : „… V Austrálii sú prísnejšie podmienky ako u nás? „
Nejsou – spíš naopak. Podle bandplánu pro IARU region 3 je pro fone provoz povolena šířka pásma 6 kHz.
Co lze v Australii, nemusí být povoleno v Evropě.Pokud bych se mohl vrátit ke svému příspěvku z 26.jan., tak ta série článků o vertikálních anténách byla v AR z konce roku 1977 a začátku r. 1978. Docela široce a srozumitelně popsáno.
ano – je to tak.
Když jsou radiály ve volném prostoru (vyzvednuté nad zem), tak je dobré je mít rezonanční – čtvrt vlny.
Když je zakopeš, tak jsou ve více či méně vodivém prostředí a jejich počet určuje přechodový odpor do země – čím je jich více (až několik desítek – dle libosti), tím nižší je přechodový odpor do země a tedy nižší ztráty v zemi.
Těch 20 cm je z elektrického hlediska dostatečné (možná v zimě, když půda zamrzne do hloubky se vlastnosti antény zhorší), otázka je zda bude stačit, když drát povedeš přes záhonek …
Jako materiál se dobře hodí třeba vodící drát na ploty (železo 3,5mm zinkovaný) – dobře se s ním manipuluje a korozi odolává dostatečně. Korozi musí odolat zejména nad zemí v místě vzájemného propojení u paty antény – připojení na nějakou desku ze stejného materiálu – spoje šroubové, nebo přivařit – dle gusta – a ošetřit nějakým vhodným nátěrem.„… Ešte mám takú asi nie moc múdru otázku: čisto teoreticky keby postavím napr štvrťvlnný vertikál na streche chaty (čiže pata by bola na streche, 12m nad zemou) a radiály by som zakopal do zeme, na jednom konci spojil a jedným vodičom dotiahol k žiariču …“
V tomto případě by snad šlo tahat ty radiály už od paty vertikálu po střeše a pak vhodně dolů a do země / po zemi …
Další varianta by byla – postavit ten vertikál doprostřed zahrady a od jeho paty zakopat vějíř radiálů (tak, aby nepřekážely ve využívání zahrady – čím víc, tímlépe a pokud jsou zakopané, tak už tak moc nezáleží na jejich délce – zvyšují vodivost země …
Něco ohledně zkrácených vertikálů se dá najít např. v Radioamatérském zpravodaji z r. 1972 – č. 5 (a cca o rok později i v AR v sérii článků od Jardy Erbena OK1AYY).
V uvedeném ročníku Zpravodaje bylo ostatně publikováno více článků o zkrácených anténách – zejména pro spodní pásma ….Nějaký jednoduchý graf je myslím v knížce „Amatérská technika velmi krátkých vln-A.Rambousek“. Ale nemám ji momentálně po ruce abych tě navedl.
No když napíšeš „… a nerobím rozdiel licencia / nelicencia keď sa niekto ozve…“, tak se nediv, že ti někdo jiný napíše, že bez licence nemáš na HAM-pásmech co dělat.
Jinak poslouchat si můžeš kde chceš a co chceš – to ti tu nikdo nezakazuje ani tě za to nikdo neusazuje.Zdravím jano…,
jak Ti psali ostatní – CW provoz je nejaktivnější v pásmech 10,1 – 10,13 MHz, 14,0 – 14,05 MHz, 18,068 – 18,081 MHz. Tam to chodí celodenně.
V podvečer a celou noc až do rána chodí CW i na 7,0 – 7,03 MHz.
Na pásmech 1,82 – 1,84 Mhz a 3,5 – 3,56 MHz to chodí jen večer a v nocia nijak zvlášť aktivně. Na vyšších pásmech 21 MHz, 24,85 MHz a 28 MHz to teď spíš nechodí, než chodí – tož aby jsi z toho nebyl sklamaný.
Co se týká nějakého zařízení, to je vždy lepší to probírat osobně nebo e-mailem, než takhle na fóru …
Jinak přeji hodně úspěchů …
vy 73Jirko, to chceš na CB? Mám za to, že na vzdálenosti 700 – 900 km a FM budeš mít problém asi s každou anténou. Rozměrově akceptovatelná by snad mohla být akorát HB9CV (má zisk nějakých 6dB).
OM0XA wrote:doplňujúca otázka:
použiť radšej pevný medený drôt alebo lanko?s ohledem na korozní odolnost bych raději volil drát …
Ovšem, pokud budeš instalovat ANT na jednu či dvě sezony, tak s lankem se lépe pracuje …
vy 73Zdar HAMs,
asi je mi po tom pendrek, ale nikdy jsem nepodporoval nějaké „zpětné odebírání titulů jednou udělených“. Titul (jakýkoli) byl udělen za nějakých podmínek při jisté úrovni znalosti věci. Pozdější stěžovatelé určitě měli dost příležitostí se k návrhu vyjádřit.
Ale jak jsem uvedl na začátku – asi je mi po tom pendrek …
vy 73
Josef, ok2pdn
