Jedná se o konstrukci, kterou popsal před lety Ing.Viliam Petrík, OK3WAO (OM3WAO). Dostupný materiál jsem upravil a dnes Vám jej předkládám. Nejedná se o žádný převratný vynález či perpetuum mobile – je to krystalka s jednotranzistorovým zesilovačem. Zajímavý je způsob získávání energie pro zesilovač: ze vzduchu. Ano, ze vzduchu. Využívá se zachycená elektromagnetická energie silné stanice v pásmu středních vln.
Signál z vysílače, který chceme přijímat, se dostává z antény A1 na obvod C2L1, který naladíme na frekvenci vysílače. Po detekci se signál přivádí na bázi tranzistoru. Jeho pracovní bod je vhodné nalézt pomocí trimrů (R2 a R3) tak, aby byl příjem nejsilnější – zesílení tranzistoru při daném napájecím napětí je největší. V kolektorovém obvodu jsou zapojena vysokoohmová sluchátka.
K napájení přijímače slouží signál indukovaný na anténě A2. Tento signál určíme výběrem z pásma SV pomocí obvodu C7C8L2. Napětí se usměrní diodou D2 a vyfiltruje kondenzátorem C6. Pokud se chceme vyhnout druhé anténě, nebo v místě příjmu není dostatečně silná stanice, můžeme přijímač napájet z tkzv. zemní baterie. Baterie těchto rozměrů nám dá přibližně 0,7V a 1mA, čili k napájení přijímače použijeme dvě až tři baterie spojené do série. Měděná i železná tyč musí mít průměr alespoň 7mm.
Uvedený článek je spíše inspirací, než je možné využít další zdroj elektrické energie. Je zajímavé, že nevyužívá přírodní (voda, vítr, sluneční záření) ani elektrochemické zdroje (baterie, akumulátory). Kdoví jak se bude v budoucnu rozvádět elektrická energie?
Seznam součástek
| R1 | 10k |
| R2 | 47k |
| R3 | 470k |
| R4 | 470 |
| C1 | 3-30pF trimr |
| C2 | 200 až 500pF, ladící |
| C3 | 1,5nF |
| C4 | 10uF |
| C5 | 10uF |
| C6 | 100uF |
| C7 | 100-470pF |
| C8 | 3-30pF, trimr |
| C9 | 220pF |
| D1 | Ge/Sch dioda |
| D2 | Ge/Sch dioda |
| T | PNP libovolný. |
| SL | * sluchátka 2×2000 ohm |