Reakcie
-
Príspevky
-
No, přesně z hlavy to nevím, ale dělá se to někde v menu. Je tam něco jako VHF-AMP a UHF-AMP, či tak, no a musí se tam nastavit to druhý, než tam je. Vlastní výstup pak zapneš/vypneš tlačítkem RF-AMP (tím, kterým jinak zapínáš vnitřní předzes). Napětí na výstupu taky padne při nahození vysilače. Vnitřní předzes pak nejde použít. Pokud chceš používat oba předzesy současně (což moc nedoporučuju), pak to chce ubastlit napájecí vyhybku.
Ještě jedno varování. Zkrat na výstupu na antenu při nahozeným RF AMP a přepnutí na externí předzes způsobí proražení příslušnýho tranzistoru v TRXu, což je docela nepříjemná záležitost.
@OM3KWT wrote:
Z digitalnych modov cez analogovy prevadzac bude fungovat len digitalne SSTV (DIGTRX) co mam odskusane. Na vsetko ostatne treba DIGIPEATER, nie analogovy Repeater, teda ani nie (Crossband-Repeater).
Vážení tohle je totální nesmysl. Jednak nevidím jedinej rozumnej důvod, proč by to tak mělo být, druhák praktickej pokus ukáže, že to tak není. Stačí nalézt alespoň jeden digimod jinej než SSTV a tvrzení bude nepravdivý, v tomto případě se hned ze startu nabízí tonem klícovaná morse do FM, což některý moderní TRXy umí i bez úpravy.
Druhák. V začátcích packet rádia se 1k2 AFSK/FM zcela směle tlačilo přes normální FM převaděč a fungovalo to, problémem zůstává nutná šířka pásma, což může být místy problém, však nikoliv neřešitelný. 1k2 AFSK se používalo na VKV právě proto, aby tohle šlo bez problémů. SSTV pochopitelně půjde taky a obecně půjde všechno, co se šířkou kanálu do toho pásma vejde. Problém bývá tam, kde je potřeba použít subton, neb to občas nejde dohromady, ale to bývá většinou snadno řešitelný.
Druhák vím, že kdosi experimentoval s d-starem přes nějakou družici, tuším AO-51, ale nejsem si jistej, důležitý je, že to fungovalo. Pokud vím, tak konkrétně na VUT v Brně vznikl systém, kterej používal takovej podivnej transponder (SSB na FM) na přenos PSK31 signálů. Podobný věci se dělají i v profesionálních sférách, osobně to pamatuju z počátků DVB-S.
…ale ono jde jenom SSTV, že… Proč zrovna jenom SSTV, to už jsem se nedozvěděl.
Též se mi hrozně líbí, že se někdo hned ze začátku dozví, že má použít WiFi, protože na amatérský pásma můžou jenom amatéři. Ne že by to nebyla pravda, ale to je snad každýmu jasný, ne?
Osobně vidím jedinej právní problém, kterej spočívá v tom, že v doporučení IARU je napsaný, že se nesmí budovat cross-band převaděče, který mají vstup nebo výstup v 2m. Nevím nakolik je tenhle žvást závaznej pro amatéry v OM, osobně bych to směle ignoroval stejně, jako se léta ignoroval zákaz packetu na 2m (kterej z IARU bandplánu zmizel teprve nedávno) a ignorovalo ho samotný ČTU vydáváním příslušnejch povolení. Ostatně v zákoně o EK je napsaný, že dle IARU bandplánu se řídí maximální užitá šířka pásma v jednotlivejch segmentech, tudíž z toho imho plyne, že na poznámky tohoto druhu se můžeme zvolna vykašlat, leč v OM to může být jinak.
Druhák pokud by ten stroj měl někde sedět zapnutej trvale, je to ,,unmanned station“ a nechal bych si pro to vydat koncesi. Tím bych se pochopitelně vyhnul výše zmíněnýmu žvástu, neb pokud mi to úřad povolí, tak je jasný, že to páchat můžu.
Třetí problém je technickej. Ta dualband pracka. Nejsem si jistej, nakolik je skutečně ,,crossband duplexní“ Tohle znám z FT-847, pokud si člověk vhodně vybere kmitočty, může mít nepříjemný problémy. Každej přepínač má jenom konečnej útlum, že. Vždycky je lepší, aby ten crossband repeater vysílal nahoře a poslouchal dole, kvůli vyšším harmonickejm obzvlášť když konec tý pracky podezřívám z toho, že jede v Cčku, má to výlez do jedný antény atd., čili mám pocit, že když vysilač spustí, bude přijímač v druhým pásmu vždy poněkud otupen, což u 2m není taková tragedie jako u 70cm atd.
Budu trochu bourat některý představy. Je fakt, že použití galvanickýho oddělení může v některejch případech pomoci, tedy pokud má PC a TRX rozdílnou zem. Tenhle stav se mi ale moc nelíbí, nevím. Ovšem není pravda, že to něco chrání. Pro VF není nějakej transformátorek žádná překážka, kapacita mezi závity je značná. S těma optočlenama je to patrně trochu lepší, ale ne o moc.
Já osobně neodděluju vůbec a nemám problémy. Podotýkám, že PC, modem i TRX mají společnou zem.
Souhlasím.PI-článek se na koncích se začal používat právě kvůli potlačení druhé harmonické. Není zrovna dobrým výsledkem, pokud vysíláte na dvou pásmech současně.
U PI článku vidím ještě jednu výhodu. Vždycky máte jednu nohu ladikondu uzemněnou, což může být výhoda z pohledu mechaniky. Na druhou stranu, naladění PI článku nemusí být jednoznačný.
Postav/sežeň si nějakej přijímač a poslouchej na pásmech. Jednak je to jednoduchá cesta, jak se rozhodnout, zda ano, nebo ne, druhák pochopíš, jak to zevnitř zhruba funguje, kdy chodí který pásmo a jakým způsobem se tam signály šíří, v neposlední řadě je důležitá i znalost provozu.
Nebylo by špatný najít si nějakej rádioklub, kterej se věnuje ,,začátečníkům“. Nevím, jaká je situace na Slovensku, ale tady je jich hrozně málo. Je to totiž možnost, jak si zavysílat bez vlastní koncese a tím získávat další provozní zkušenosti.
V neposlední řadě je třeba znáti i technickou stránku věci, což je dnes dost opomíjený. TRXy se nestaví, ale kupují (chápu proč), což bohužel mnohdy znamená, že jejich uživatelé neznají jejich technické limity a záludnosti.
Pokud by to měl člověk vzít od začátku, tak je to běh na dlouhou trať a bohužel to v dnešní době znamená poznat lecjaký temný zákoutí elektroniky.
Vážení, nechci dělat zmatky, nebo někoho navádět na špatnou stopu. Já tenhle neřád slyšel o dubnovým provozáku, nebo si to aspoň myslím. Neidentifikoval bych to jako FM, ale jako nosnou, která má doplera. Kmitočet se motal kolem 144.5, ale přesně si to už nepamatuju. Doba, po kterou jsem to slyšel, byla asi 5 minut, navíc jsem nezaregistroval prudkou změnu dopplera (přelet ,,nad hlavou“), čili ikdybych na něj narazil přesně v tom přeletu, tak bych slyšitelnost odhadoval minimálně na dvojnásobek (10 minut), což už je docela dost. Co to bylo netuším, ale vím, že ten kmitočet mi trochu vyrazil dech a dost jsem přemejšlel o tom, co to xakru může bejt za šutr…pokud to teda byl šutr, že…ona ujíždějící nosná může být dost cokoliv. Je možný, že si z nás někdo dělá srandu. Já to slyšel z JN89GM. Pokud mohu něco na vlastnosti usuzovat z poslechu RS-22 a VO-52, pak slyším na sever (el asi 15-20 stupňů, je to kostrbatý), na jih je to trochu lepší, západ a východ neslyším skoro vůbec. Abych nějakou družici slyšel dlouhodobě, tak musí letět od jihu na sever, nebo obráceně, nebo relativně nízko nad jižním obzorem. Dopler snížil kmitočet asi o 1.5kHz z toho, co jsem slyšel, čili to ,,odlítalo“.
Ještě jednou opakuju. Nosná kolem 144.5MHz, která navíc jede asi o 1.5kHz nemusí bejt nevyhnutně družice, vzhledem ke kmitočtu je to dost nepravděpodobný, leč když jsem to uslyšel, tak družice byla první věc, co mě napadla.
Tohle rádio osobně neznám (ještě jsem to neopravoval), ale obecnej postup v takovejch případech:
1. Změřit PSV antény a pokud je nějaký vysoký, tak vyřešit.
2. Zjistit, zda při vysílání nekmitá zdroj (pokud je TRX napájenej ze zdroje) (například 1.5V žárovička přes nějakej větši kondenzátor)Pokud se problém neukáže, tak je to podle mýho názoru rozdivočenej spoj někde uvnitř TRXu, kterej zafunguje po zahřátí. Patrně zafunguje i při mechanickým prohnutí nějakýho dílu. RESET to patrně řeší, takže něco poblíž procesoru, či komunikačního rozhraní k čelnímu panelu.
Vzhledem k tomu, že to dělá JEN u 2m, tak to odhaduju na špatný PSV antény. Problém kuriozně může být i v TRXu kolem výstupu na anténu, ale to se pozná podle výkonu. Prostě popadnout PSVmetr a změřit, tím bych začal.
Mno, řeknu to takhle. U FM rádií jsou tři kategorie. Rádia tupá jak zadnice, ty jde v podstatě koupit kdekoliv, rádia použitelná, což byla poměrně široká kategorie, dnes je ale potřeba hledat spíš mezi staršíma výrobkama a rádia citlivá až moc. Vím, že na takovou ATSku toho bylo slyšet hodně, ale jenom když byl člověk za městem. Silný vysilače ve městech to nemělo rádo. Takový ty starší stroje jako třebas Tesla Domino, Condor, SKR701, FERA T160 atp. hrají v podstatě všude dobře, na několik místních stanic to stačí (na VKV) i v odlehlých koutech a takový ty dnešní rádia jsou skutečně nevýslovně tupý, což ale ve městě většinou stačí, leč stačí vyjet někam za město a je to v háji.
Na poslouchání ,,něčeho při práci“ když jsem daleko za městem mám Tesla SKR701, což na VKV chodí slušně, obzvlášť když se k tomu případně dodělá vypínatelnej předzes, v rádiu je na něj místa dost, přičemž to má i tu pozitivní vlastnost, že je v tom kazoš, takže když je to s rádiem nahnutý…většinou ale z důvodu toho CO tam hrajou, než z důvodu kvality příjmu. V roce 1989 to stálo 3590Kčs, hi a v tom roce se to taky přestalo dělat…pokud se neklamu. Lepší byl už jenom RMGF Condor, kterýho mám mimochodem taky, ale koupil jsem ho až v roce 2002 v bazaru za 2kKč. V roce 1990 stál ve výprodeji 7990 Kčs a to bylo moc.
Na střední, dlouhý a krátký je nejlepší Radiotechnika OKEAN-222 (leč nemá západní VKV), alespoň jsem (krom jednoho velmi obskurního produktu z bývalého CCCP, kterej měl ve standardní výbavě i AM synchro) nenarazil na nic lepšího. Ty ,,světový rádia“ jsou dost na dvě věci i tady na těch SV, DV, KV.
Kdybych si dnes měl koupit nějaký ,,světový rádio“, tak to bude asi Degen, což jsou ale rádia, který v OK koupit nejde, nejjednodužší je dovézt z Ruska, Německa nebo USA, sáhl bych asi po nejvyšším modelu v daný době dostupným, ve srovnání s Grundigama všeho druhu jsou výrazně levnější a chodí zhruba stejně blbě.
Stran rozhlasu mne vždy spíš lákaly krativlny, neb tam je těch stanic tolik, že si vždy vyberu. Evropský rádia hrajou všechny to stejný, to je nezajimavý, to člověk může zkoušet všechno možný a je to marnost.
FSK v principu funguje skutečně tak, jak popisuješ, tj. jednička jeden kmitočet, nula druhej, přičemž rozdíl těch dvou kmitočtů se označuje jako shift.
FSK se vytváří různými způsoby a používá se na různejch místech, pochopitelně to jde i různými způsoby demodulovat. Trochu zvláštní kapitolou je G3RUH.
Prvním příkladem použití takový věci je rádioamatérský RTTY, neboli rádiodálnopis. Přesně jak je to popsaný, jednička jeden kmitočet, nula jinej, rozdíl mezi nima je 170Hz. Data jsou přenášena sériově asynchronním způsobem rychlostí 45Bd a délka znaku je 5 bitů, používá se CCITT Nr.2 telegrafní abeceda.
Modulátory jsou dělané buď přímo jako FSK (použije se příslušnej vlez do TRXu, jak to je vyřešený v TRXu je věc jiná, mělo by se to dělat na nejnižší MF), nebo AFSK, přičemž jedinej rozdíl je v tom, že u AFSK se používají kmitočty slyšitelnýho spektra, který se pak nacpou do vstupu SSB vysilače, čímž se ,,zvednou“ na požadovanej kmitočet. Ve výsledku v tom ovšem není rozdíl, protože tam budou dva kmitočty vzdálený od sebe 170Hz, přičemž jeden je jednička, druhej nula. Kámen úrazu je v tom, zdali se to cpe do LSB nebo USB vysilače. Pokud to totiž napcháte do LSB vysilače, pak ten vyšší audiokmitočet skončí ve spektru vysílanýho signálu jako nižší a opačně, tudíž to prohodí jedničky a nuly. U USB tohle nenastane. Datovej signál lze pochopitelně invertovat, takže se v praxi používá spíš LSB, neb se to snáz ladí uchem, ikdyž jde patrně spíš o zvyk.
Demodulace se dělá podobně, jenom přesně naopak. SSB přijímačem si to hodíte do audiooblasti a demodulujete. To jde v principu dělat třema metodama:
1. Filtrační metoda – uděláte úzkou propust na kmitočet jedničky (značky) a nuly (mezery), za těmito filtry to usměrníte a pravda je tam, kde je větší úroveň.2. Užitím fázovýho závěsu – na přijímanej signál pověsíte fázovej závěs a data chytáte z řídícího napětí VCO.
Každá z těch metod má svoje výhody a nevýhody.
Veškerý další FSK režimy se jen odvozují z tohoto užitím jinýho kodování, jinejch rychlostí atd. Někde (např. packet rádio) se používá synchronní přenos, čehož se dosahuje zvláštním kodováním – nula se koduje jako změna datovýho signálu, jednička jako datovej signál beze změny. Takovej signál jednak není háklivej na polaritu, protože jej můžete libovolně invertovat, druhák jde regenerovat přijímací hodiny z hran změny signálu (pomocí fázovýho závěsu, nebo DPLL). V určitým momentě někoho napadlo, že by šlo AFSK signál procpat i přes FM vysilač a přijímač, či AM vysilač a přijímač, čímž se spektrum vysílanýho signálu pochopitelně zesložitilo, ale TRX se zjednodušil.
Totální haluz je ovšem G3RUH. Tady jde opět o ,,geniální nápad“. FSK signál by mělo jít vyrobit i tak, že data (natažený na vhodný úrovně, čímž se mj. definuje shift) naperete přímo do FM modulátoru. Demodulovat by to pak mělo jít přímo FM demodulátorem, což je ale ujetá představa, protože takovej řetězec je lineární jenom v úzký kmitočtový oblasti a my do toho pereme najednou obdélníky. Tudíž se hledala metoda, jak data poupravit tak, aby tohle prošlo. Po určitejch peripetiích se to povedlo a princip je popsanej v tý diplomce na isibrno.cz.
Čistokrevnej AFSK modulátor jde postavit celkem snadno do téměř libovolnýho jednočipu, je to potřeba dělat jako DDS, ale bacha, chce to dost přesný časování. Takhle je to dělaný třebas v ATmodemu ( http://isb.benghi.org/publish/16/TNC51-0.30-all.tgz ). S demodulátorem bych se do jednočipu nikdy nebastlil, to XR2211, co je udělaný v ATmodemu je dobrý, ale bohužel dost drahý, takže doporučuju spíš 4046ku. Pokud je reálná naděje, že se to bude tlačit přes SSB, je lepší použít filtrační metodu a tady je asi nejjednodužší použít spínaný kapacity. Principielně je to podobný DSPčku, ale snáz se s tím zachází. DSP jde pochopitelně použít taky, ale nějakej demodulátor s atmelem udělat nejde, protože to chce rychlej A/D převodník, S/H obvod a antialiasingovej filtr na vstupu, což jsou všechno prvky, který ten Atmel nemá a musely by se udělat zvenku, takže to DSP či spínaný kapacity jsou (minimálně na počet součástek a složitost desky) jednodužší řešení.
Základní principy těch digitálních režimů jsem ve slabý chvilce popsal na http://isb.benghi.org/publish/46/ ale je tam v podstatě to stejný, co jsem napsal sem. Jen jsou tam rozebraný existující režimy a popis spojení v příslušnejch režimech. Jenom podotýkám, že od doby, co jsem to psal, se licenční politika kolem Pactoru-III poněkud uvolnila a už není až tak úplně pravda to, co je tam napsaný, poslední verze je chytnutá na ID toho kontroleru, ale už ne na značku, což je pozitivní. Měl bych udělat revizi toho dokumentu.
Vampír: Mám schémata krom modulu nf+přerušovač a squelch, tam mám schéma bohužel na starší verzi s autosquelchem, ty běžně dostupný RFky ale mají normální squelch. Dokopávám se zvolna k tomu překreslit tu novou verzi z desky na schema, ale tragicky se mi nechce. Bohužel schémata jsou pouze na papíře a místama v rozměrech A0. Vím, kde to nechat okopírovat a nejspíš tam s tím brzo půjdu, co už ale nevím je to, kde by se to dalo v Brně nechat nascanovat, dotřetice nevím, kdo by to z toho scanu vytisknul, zmenšit to nejde, to by bylo nepřehledný a zkoumat to z obrazovky mi příjde dost nereálný. Pokud budeš chtít, můžu ti nechat udělat kopii a poslat poštou, nepředpokládám, že by to byl nějakej obzvláštní balík. Kopíroval bych pochopitelně jenom schémata, nikoliv rozpisky součástek a podobný věci, protože to si myslím, že je k ničemu (hodnoty součástek jsou psaný ve schématu). Teda doufám, že to půjde okopírovat bez problémů, někdy v příštím týdnu bych to zkusil, takže bych reálně mohl nechat udělat o kopii víc.
Bohužel nemám výkresy desek, ale mám výkresy vnitřního pospojování desek. Někdy to chce trochu přemejšlení, ale skoro na všechno se dá snadno přijít.
Snažím se teď udělat kombinovanej autosquelch, už mám něco pro první pokusy, ale je to pořád moc velký. Mám udělanou přestavbu na nižší zdvih (leč chtělo by to vymněnit ještě mf filtr, což ale není za co).
Výhledově uvažuju o úpravě na 10kHz krok, což je bohužel debilní norma pro 6m. Nevím, kde to kterej kretén vzal, protože na VKV se odjakživa používalo 25kHz a v nynější době 12.5kHz a to, že 6m mají i HF only rádia, neznamená, že to jsou krativlny. Vidím v tom jednoznačnou snahu docílit toho, aby nešlo upravit komerční (a pádem tím levně a snadno dostupný) FM TRXy pro toto pásmo. Myslím si, že je reálný upravit kmitočtovou ústřednu RF-10ky tak, aby chodila v 10kHz rastru, pokud se někde povede sehnat 10kHz referenci, což nebude snadný. V původní RFce se používá reference 6.25kHz, což je 25kHz/4, krom toho posledního kroku jsou v tom dvě dekadický děličky, čili si myslím, že pokud se mi povede uřídit tu poslední komplet, je 10kHz krok možnej, leč nastavování asi napříč přes nějakou EPROM s naprogramovanejma kmitočtama, neb jinak to nevidím. Krása RFky byla ve volný laditelnosti po 25kHz. Zatím jsem zvolil vyčkávací taktiku, jakým způsobem se tady FM provoz v 6m rozvine, až padnou ty zatracený TV vysilače, což ono nějak brzo nebude. Nedělám si iluze o tom, že by se někdo vrhnul na DXing FMkou, ač by to imho byl pěknej úlet.
Ono je kupříkladu zajimavý, že na 10m je v FM packetu slyšet za dobrejch podmínek leccos, čili s dostatečným výkonem by muselo jít udělat spojení, už vidím, jak někoho k smrti děsím QSL lístkem za packetový spojení na 10m, leč pokud se nepoužije žádnej nod, nebo jinej opakovač, tak imho není důvod, proč by to nemělo být plnohodnotný spojení, přičemž stejně by to nepochybně mohlo fungovat i na 6m s FM fonií, neb když uvážím, že není problém vidět odrazem některý TV stanice…
Musel bych se podívat do schémat, z hlavy to nedám, leč dělat s tím jde leccos. To rádio má vnitřně krok 6.25kHz, přičemž stavitelný přepínačema je to po 25kHz. Dělička v kmitočtovce je poplatná době svýho vzniku, ale jestli si ji dobře pamatuju, tak by to mělo jít kopnout vejš i níž, otázkou je, co udělá VCO a jak moc půjde poladit vstupama. Bez zásahu do VCO to jde imho zvednout tak o 500kHz, ale nezkoušel jsem to. S TV zvukama bych to osobně dělal úplně jinak. Vzal bych nějakej komunikační přijímač na HF, co umí FMku (to je dost podstatný), nebo kde se ta FMka dá aspoň snadno dodělat, což ono není špatný například kvůli chcípu, nebo převaděčům či APRS v 10m (neb konkrétně to APRS docela dobře ukazuje, kam to zrovna chodí, já takhle trvale poslouchám na 29.250MHz a když se pásmo otevře, tak se to krásně ukáže). Na TV zvuky je potřeba široká FM, ale to už je v podstatě z větší části věc filtru, což by právě u tý RF10ky mohl být průserčík, neb tam je filtr tuším na 6MHz a moc širokej není. No a pak podle mýho stačí bafnout vhodnou vstupní jednotku z TV a postrkat ji tak, abych s ní trefil MF toho komunikačního přijímače a tam je potřeba udělat přepínání. Vedlejším produktem bude fakt, že to bude umět i vyšší pásma. Potíže pochopitelně nastanou se stabilitou, ale to by zas nemusel být až takovej problém.
Výlez z čehokoliv (tj. včetně DDS) můžeš poměrně snadno ponásobit, což navíc v případě DDS nebude mít ani vliv na stabilitu kmitočtu, neb ta je daná stabilitou OCXO, kterým se živí to DDS, že, leč nejsem si jistej, že zrovna na 144MHz je to nezbytný.
Minuta je docela dost. Kratších časů se dá velmi jednoduše dosáhnout pomocí 7702, 7705, 7709 nebo 7712, jsou to resetovací obvody, který nabízí i sledování napájecího napětí a výstup mění logický úrovně podle toho, jestli je na sensovacím vstupu dostatečný napětí, přičemž je ,,zabrání“ opožděný časovacím kondenzátorem. Tím výstupem jde přes tranzistor ovládat relé, který to spínání zajistí. Jde s tím dělat leccos, svýho času jsem s tím udělal jednoduchou ,,zabezpečovačku“ a různý jiný věci. Jak ten obvod chodí je jasný z datasheetu.
http://www.alldatasheet.com/datasheet-pdf/pdf/142246/TI/TLC7705-EP.html
Reálně ale jde udělat opoždění tak o 20 vteřin. Možná by to šlo natáhnout použitím vhodnýho rezistoru paralelně k časovacímu kondenzátoru, či ten IO proti zemi kondenzátoru (a proti zemi zdroje) podepřít zennerkou. Pak se ale musí použít IO na příslušně nižší napětí, leč nevím, jestli by se zas kondenzator odpovídajícím způsobem nabil, jinými slovy, na jaký napětí je ochotnej nezatíženej proudovej zdroj, z kterýho se ten časovací kond nabíjí jít a jestli to stačí na to, aby pak zas komparátor sepnul. Dá se to snadno změřit, ale přiznám se, že jsem to nikdy neměřil. Jestli budu mít čas, tak to zkusím a pak napíšu, jak to dopadlo.
Používáš CAT? Vím, že u některejch kenwoodů byly problémy s tím, že pokud se vypnulo připoejný PC, šel proud z tady tý zálohovací potvory právě přes CAT a přes PC, čímž pádem ty zálohovací baterky odcházely. Už si bohužel nepamatuju, u kterýho Kenwooda to bylo, takže by možná nebyl špatnej nápad to zkusit změřit.
V OK je to povolene, ale jenom do 25W, jestli se neklamu. Koukni na
http://www.crk.cz/CZ/BPLANVKVC.HTM
http://www.crk.cz/CZ/156_2005C.HTMMusíš mít koncesi v třídě A, nevím, jak se to uznává/neuznává u lidí ze zahraničí, takže pozor.
Druhy průšvih leží v tom, že ne všude jde na 50MHz vysílat. Ještě tu jedou TV vysílače v 1. pásmu, který se kmitočtově kryjí a rádioamatérský příděl je na neinterferenční bázi, čili v oblasti příjmu takových TV vysilačů to pochopitelně provozovat nejde…už kvůli interference z vysilače. V podstatě se jedná o Prahu, Ostravu a České Budějovice. K tomu se přidávají vykrývače, ale těch moc není a mají malej výkon. Přehled českých TV vysilačů najdeš na
http://www.dxradio.cz/prehled_tv.pdf
takže se podle toho rozmysli. Potíže dělají i zahraniční vysilače, konkrétně tady v Brně jsem chtěl dělat převaděč na 50MHz, ale je to nereálný, protože tu kvílí nějakej Rakouskej kraftwerk. Ten tady sice nemá ochranu před rušením a natočením antény jinam by ani nemusel být problém s interferencí, ale bude problém s lidma, kteří to přijímají.
Tuším, že něco v 1. pásmu kvílí i v Bratislavě, ale to Ti musí říct nějakej kolega z OM. Navíc, když se otevře pásmo, začneš slyšet TV vysilače z jihu, včera jsem tu slyšel cosi ze Španělska, takže docílit tady čehokoliv v pásmu 50MHz není jednoduchý.
