Na základě několika desítek expedic s CB ale i dvoumetrem po kopcích Slovenska a Moravy (např. i Solisko 1840m, Králova hole 1948m, Chopok 2032m či Lomnický štít 2633m) jsme si v našem týmu vypracovali určité know-how, které může být prospěšné i vám. Jde o pár spíše organizačních a turistických triků, než o technickou přípravu….
Důkladně zvažte pro a proti každé kóty, na kterou vám padne zrak. Nejdůležitějším aspektem je odhad šíření signálů. Lézt na dvoutisícovku ze tří stran zakrytou třítisíci je sice možné, ale ne nejchytřejší. Na turistických mapách jsou symbolem vyznačeny vrcholy s kruhovou vyhlídkou. Staré časopisy také nezaškodí oprášit. Jsou v nich tajemné a kouzelné příběhy z expedic našich otců a dědů…. Na mnoho kót se už zapomnělo. Situace se však mohla změnit, a kdysi slabá kóta dnes může být mimořádně atraktivní.
Druhým plusem kóty je elektrická zásuvka. Moderné generátory sú síce malé, ľahké a spoľahlivé – ale pekelne drahé. Najlacnejší vychádza asi desaťtisíc korún. S nízkym výkonom sa dá ísť celý contest aj z akumulátoru. Na trhu je široký výber celouzavretých akumulátorov rôznych napätí a kapacít. Dobíjanie je možné napríklad zo solárnych panelov.
Pokud jsou na (nebo téměř na) vrcholu budovy, zjistěte, zda by se tam nedalo ubytovat. Většina chat má webstránku, kde tyto údaje jsou. Pokud ne, může pomoci „domorodec“, který se vyzná. Nemusí to být ani radioamatér. Takový zprostředkovatel může být velmi cenný! Kontakty lze získat i přes obecní úřady. Pokud najdete tu pravou osobu a jste dostatečně milí, dozvíte se hodně – telefonní čísla, adresy, rady…
Pokud předchozí postup nezaznamenal úspěch, zůstává ještě osobní návštěva. Udělejte si čas, vezměte rodinu a pod záminkou „výletu“ zajděte na výzvědy. Každý ekonomicky smýšlející majitel takové nemovitosti ví, že mu můžete vylepšit rozpočet. Pokud je to možné, udělejte si při této příležitosti fotodokumentaci.
Je však ještě mnoho holých kopců, kde není ani elektřina ani ubytování. Vysílat se však dá také z auta. Ze stanu je to velmi náročně realizovatelné, a už vůbec ne v zimním období, které ve vyšších polohách trvá o něco déle. Takové kopce bývají zejména v národních parcích s vyšším stupněm ochrany přírody. Občas se ale propustka na vjezd motorového vozidla či bivak dá poměrně levně získat na správě parku. Předem si však připravte argumentaci a vysvětlení, o co vám vlastně jde. Načerno to nezkoušejte, pokuty se pohybují v tisících a deset tisících.
Zvláštním případem jsou TV a rozhlasové vysílače. V posledních letech se však modifikují na bezobslužné. Pár však stále vyžaduje trvalou přítomnost obsluhy. Takové objekty jsou pro veřejnost běžně nepřístupné, ale pokud si podáte žádost o exkurzi, je šance, že vám bude vyhověno. Intenzita el.pole však bývá velmi vysoká, pozor, abyste nebyli zklamáni!
O kopcích, kde má zařízení pouze Armáda SR, nemá smysl ani uvažovat. Vojsko si svá tajemství hlídá ao žádných exkurzích nemůže být ani řeči. Navíc takový průběh radaru (zejména na vyšších pásmech) vám asi rychle vezme chuť na vysílání.
Ať už jedeme na kopec po vlastních nebo nějakým dopravním prostředkem (autem, sedačkou, lanovkou), pamatujte, že jedete do přírody. Protože tam chceme, ale zpátky musíme! To znamená přiměřené oblečení. Ale zejména obutí. Chodidla jsou totiž nejvzdálenějším místem od srdce. Raději investujte pár stovek více do dobrých bot než do jiné části oblečení. Termoprádlo (Craft, Moira, Lytex aj.) má opodstatnění při pěších túrách. Výrobky z nich musí těsně přiléhat na tělo. V takovém případě se pot ihned dostává z pokožky do dalších vrstev oblečení. Nechrání však před větrem. Druhým místem, které se vyplatí udržovat v teple, je hlava, protože mozek spotřebuje velké množství krve. Dobrá windstopperová čepice je v zimě k nezaplacení.
Samozřejmostí je také rezervní oblečení. Použije se po výstupu, dokud propocené vyschne, po dešti nebo po pádu do potoka. Doporučuji rezervní oblečení jiného druhu, než to, co máte na sobě. Například pokud mám na sobě triko s krátkým rukávem, v rezervě mám rolák. V případě ochlazení si obléknu obojí. Se dvěma tričky s krátkým rukávem se budu třást od zimy…
Batoh je velmi důležitým doplňkem. Největšími nepřáteli portablování jsou hmotnost a objem. Každý kilogram, každý centimeter je dôležitý. Pretože na rozdiel Od bežných turistov, ktorí si hodia do batoha tri rožky, paštiku a minerálku, my nesieme do prírody množstvo zariadení. Koľko váži váš zdroj? Aký veľký máte PSV metr?
To znamená přemýšlet a brát jen to nejnutnější. Sada šroubováků je fajn, ale nestačil by jeden? Jako druhý můžu použít švýcarský nožík (na malé šrouby hrot nože, na prostřední špičku otvíráku na konzervy, na velké šrouby otvírák na láhve). Rovněž zvážit rozměry a váhu chladičů – použijte raději menší chladič a ventilátor. Nejrozměrnější je vždy anténa a stožár. Maximální únosná délka může být 220 centimetrů. S delšími trubkami zapomeňte na jakýkoli veřejný dopravní prostředek, i tak si zábavy ve vlaku či autobuse užijete dost.
Batoh musí vydržet zátěž, kterou mu přichystáte. Ne každý batoh to zvládne. Velmi odolné jsou batohy z Cordury. Trekorové se hodí maximálně do 15 kg. Velikost je dána tím, co potřebujete odnést. Spíše toho bude více než méně, takže se poohlédněte alespoň po 60 litrovém batohu. Samotný model není důležitý – při výběru si zkuste představit, co byste kam uchytili popruhem, co dali dovnitř,…
Stožár bývá velkým rébusem. Pevnost se nemusí honit pouze tloušťkou stěny trubek. Výhodnější použít trubku o větším průměru. Kotvení je nutností. Fušeřina + fušeřina = polámaná anténa. Osvědčilo se kotvení čtyřmi kotevními lanky (po 90°) ve dvou výškách, čímž zamezíte prohnutí stožáru. Dobrá kotevní lanka koupíte ve sportovních obchodech pod názvem pomocná horolezecká lanka. Mají obrovskou pevnost v tahu. Nevýhodou je elasticita (roztažnost). Varianta s kevlarovými vlákny, která je pevnější než ocelové lanko stejného průměru, je však pekelně drahé.
Samozřejmě toto je jen základní výbava. Někdo bude potřebovat spacák, stan, kempinkový vařič, rozkládací nábytek,… V batohu však nesmí chybět: aktuální mapa v dostatečném měřítku (nenada objasnět), kompas (k orientaci, také ke zjištění azimutu antény), vodotěsná baterka (pokud by bylo nutné něco venku v noci dělat, k signalizaci při nehodě apod.), vodotěsné zápalky, nůž a doklady (občanský průkaz, průkaz zdrav.pojišťovny a koncese). Mobilní telefon se hodí vždy, ať už při problémech, nebo sjednání skedů, připojení do Internetu či clusteru. Pro každý případ přibalte i pár léků (Anopyrin, Fenistil, obvaz, náplasti).
V létě je přístup na kóty lepší. Pěší výstup lze ještě zlehčit pomůckami: teleskopickými hůlkami (nezabúdajte na kilogramy na chrbte), camelbagem (vak, ze kterého se dá kdykoli napít) či bandážemi. V zimě jsou perfektním společníkem obyčejné boby pro mládež (ne dětský model). Nahoře kopcem v nich můžeme část materiálu odvést, dole se můžeme spustit. Sportovnější radioamatéři si mohou zkusit vyšlapat nějaký kopec i na pásech.
Okrem zážitku z vysielania znamená výstup na kótu aj množstvo zábavy. Ak aj nebudete s výsledkom po conteste stopercentne spokojní, určite vám to vynahradí aspoň množstvo čarokrásnych výhľadov. Prajem vám mnoho úspechov pri hľadaní „svojho“ kopca!