Je viens de recevoir la première contribution d'un radioamateur qui pense qu'il serait opportun de la publier sur notre portail. Alors de quoi s’agit-il ? En savoir plus…
Comment vivre dans la société humaine et ne pas se retrouver dans la jungle, comment ne pas laisser prévaloir le droit du plus fort - tel est le problème séculaire de l'humanité. Au cours des millénaires, l’humanité a fait l’expérience d’un principe simple : ma liberté s’arrête là où commence celle d’autrui. Pour faire respecter ce principe, elle a ensuite développé une série d’instruments juridiques préventifs et répressifs. Grâce à cela, le monde n’est pas idéal, mais il est possible d’y vivre. Les États et leur Union internationale des télécommunications (UIT) réglementent légalement les activités des radioamateurs du point de vue des besoins des autres services de télécommunication : un élément décisif des réglementations internationales et nationales est la prévention d'éventuelles interférences et dommages aux intérêts économiques des services publics et autres des radioamateurs. Cependant, étant donné la nature multiforme du passe-temps des radioamateurs, il existe tout naturellement un certain nombre de zones de friction au sein de la communauté des radioamateurs entre les groupes d’intérêt individuels et les individus. Cependant, ces surfaces de friction ne sont pas et ne peuvent pas être traitées par la législation nationale.

Jedním z takrka fascinujících rysu ham Radia je skutecnost, že byt jakákoli legislativa, která by upravila jeho vnitrní vztahy, chybí (i opatrení IARU mají formu pouhých doporucení, právne nevymahatelných), presto tato cinnost existuje bez opravdu vážných problému. Uvedomme si: jde o hobby otevrené každému, na nemž se globálne podílejí príslušníci všech národu, kulturních a náboženských tradic, sociálních skupin, všemožné úrovne výchovy a vzdelání. Možnost zhroucení ve zmatcích zpusobených neznalostí, nekázní i zlovulí je veliká, presto k nicemu takovému nedošlo a nedochází: proc?
Odpoved je prostá: po vetší cást doby témer stoleté existence ham radia drtivá vetšina jeho príznivcu (a za tu dobu šlo o desítky milionu osob) vedome respektovala a respektuje mezinárodne akceptovaný morální radioamatérský kodex, který formuluje principy tzv. ham Spiritu. Kodex napsal Paul M. Segal, W9EEA, v roce 1928. I když dnes nekteré výrazy a obraty mohou pusobit ponekud zastarale, plní svou roli dobre a úcinne pres 60 roku. Zde je preklad:

C'est un radioamateur
- ohleduplný – nikdy vedome nepracuje zpusobem, který by omezil potešení druhých,
- loajální – prokazuje loajalitu, poskytuje podnety a podporu ostatním radioamatérum, místním radioklubum i národní radioamatérské organisaci, která radioamatérství zastupuje doma i v zahranicí,
- progresivní – znalostmi udržujícími krok s vývojem vedy, dobre vybudovanou i fungující stanicí, a provozem, kterému nelze nic vytknout,
- prátelský – pomalý a trpelivý provoz, je-li o nej žádán, prátelské upozornení a rada zacátecníku, vlídná pomoc, spolupráce a ohled na zájmy druhých jsou puncovními znackami radioamatérského ducha,
- odpovedný – radio je záliba, která nikdy není na prekážku závazkum k rodine, povolání, škole nebo spolecenství,
- patriotický – stanice a operátorské schopnosti jsou vždy pripraveny sloužit zemi i spolecenství.
Poznámky k prekladu: Existuje rada ceských prekladu, mnohý je obohacen vlastní „tvorivostí“ a „moudrem“ pana prekladatele. My jsme se snažili o preklad co nejpresnejší. Problémem je slovo „loajální“, které bývá prekládáno jako „oddaný“. Oddanost je u nás vnímána jako vztah podrízený, pasivní, nemyslivý a mnohdy vnucený. Loajalita je ale ve svete chápána jako vztah partnerský, aktivní, racionální a úcelný. Proto jsme použili prejaté slovo. Podobne v prípade slova „progresivní“, jež je prekládáno jako „pokrokový“. Jenže tak bývala v minulém režimu oznacována kdejaká teroristická sebranka a ty nejtotalitnejší zeme. Stejne „polopreložené“ je i slovo „patriotický“, protože „vlastenectvím“ je v domácím pojetí nejcasteji tupý šovinismus a xenofobie.

La première impression du livre dépendra probablement du sentiment de morale archaïque mal formulée, telle que les manuels scolaires de tous les temps et de tous les régimes en débordent. Ne nous y trompons pas : ces apparentes maladresses sont un espace délibérément créé pour l'acceptation du code par tous les cercles culturels des gens - il ne s'agit pas seulement de s'adresser à un membre du groupe euro-américain. À l’aune de l’époque de sa création, il s’agit d’un document étonnamment clairvoyant.
V naší zemi jsme vlivem špatných zkušeností s vládami, které jsme si po staletí nejcasteji neustavovali sami (priznejme si, že vetšinou naší vinou), prijali zvyk vnímat zákony jako bremeno, které nám uložil nekdo cizí. I neco tak nesmírne potrebného, jako jsou treba pravidla silnicního provozu, chápeme vetšinou jako proklínané obtežování. Pokud byste se na takové téma dali do reci treba se Švýcary, reknou: „Ale vždyt to jsou naše vlastní zákony; proc bychom si je, proboha, sami porušovali?“ Inu, jiný kraj …
ham Spirit má mnohé praktické dopady, které si casto vubec neuvedomujeme. S velkou samozrejmostí používáme prevadece, sít Packet Radia, družice a jiná snadno dostupná zarízení, aniž bychom si delali starosti, kde se vlastne vzala, kdo je vybudoval a kdo nese náklady na jejich provoz. V drtivé vetšine za to vše mužeme podekovat dobrovolné a neplacené práci rady nadšencu, kterí na to vynaložili kvanta svého volného casu a vlastních prostredku, a zdarma dali k disposici amatérské verejnosti. I to je praktickým výsledkem ham Spiritu.
ham Spirit je prípadem oné užitecné, praktické normy (jako jsou dopravní predpisy), bez níž nelze existovat. Pamatujme na ni a ridme se jí. Teprve pak budeme skutecnými radioamatéry.
