Odpoveď na: ochrana proti statike

Domov Diskusné Fóra CQ HAM fórum Technika ochrana proti statike Odpoveď na: ochrana proti statike

#13694 Odpoveď

om1aeg
Účastník (Participant)

@om1att wrote:

stále dokola, nikdo nezapne selský rozum….něco co je ve vzduchu (statika, přepětí po úderu blesku atd.) se šíří celým koaxiálním vedením, to znamená vnitřním i vnějším vodičem (opletením, stíněním či jak to kdo nazývá). Z obou se to musí dostat ještě před vstupem do budovy. Z vnějšího vodiče se to dostane uzemňovací sadou (například pro RG213 a rozměrově stejné kabely např. FIMO.TEC KMT-11), z vnitřního vodiče koaxiální přepěťovou ochranou – s plynovou patronou (např. SALTEK HX090,230,350….zápalné napětí závisí od přenášeného výkonu). A to vše připojit na vnější uzemnění (jímací soustavu). Jestli je nebo není u antény proudový nebo napěťový balun, nacvakávací ferity či jiné “geniální” obvody pro potlačení “něčeho” co přijde na anténu, je neúčinné. Ono je občas dobré se poučit, jak to dělají profíci, než přebírat z internetu něco, co fungovalo v jediném kuse za nějakých určitých podmínek

Dovolim si s tebou nesuhlasit, plynova bleskoistka je najhorsim riesenim pri prudovom balune a otvorenom dipole, moze sa pouzit ako doplnkova ochrana, ale ako primarnu by som ju nepouzil. Ak by si pripojil tienenie koaxu na bleskozvodnu siet a stred len plynovou bleskoistkou, tak vlastne uzemnis jednu polovicu dipolu a druhu nechavas ako “chytac” prepatia chraneny plynom – lebo prudovy balun.
Napriklad tebou uvadzany SALTEK HX090 je pre maximalne menovite prevadzkove DC napatie 70V, pri par kV impulze, co je normalny vyboj na takomto dlhom dipole s prudovym balunom co bachne jednotky az desiatky km od anteny tak ma zapalne napatie stovky voltov (typicky okolo 200, najjemnejsie okolo 150V) a az ked sa zapali, tak poklesne na nejakych 30 – 40V na svorkach radia. Pokial sa plyn zapali, tak uplynie nejaky cas (ak sa vobec vdaka diodam na vstupe TRX zapali) a moze byt po vstupnych diodach v TRX a mozno aj niecom inom. A to nehovorim o tom, ze takato bleskoistka nema v takomto zapojeni dlhu zivotnost, postupne sa opaluju plosky iskrista vo vnutri. Stale sa bavime o indukovanom prepati, nie o priamom udere blesku. Plynova bleskoistka ma vyznam tam, kde je priamo v antene zabezpeceny jednosmerny skrat medzi zivym a tienenim. Pri dipole s prudovym balunom to tak nie je. Profici by v tomto pripade pouzili od Salteku radu ZX, ale na tak nizke frekvencie sa nevyraba. My amateri si to nahradzujeme z koaxu, nakolko profi stvrtvlnna ochrana pre 3,6MHz sa nevyraba alebo by bola nekrestansky draha. Zbytkove napatie bude nasobne nizsie, zanedbatelny reakcny cas a prud tiez pocas 10/350 us znesie vacsi ako 2,5kA ako pri plyne. Alebo zabezpecit jednosmerny skrat v antene a tak nemat rozdiel napati medzi zivym a tienenim a pred vstupom opletenie koaxu uzemnit a pripadne pouzit aj plynovu bleskoistku, ktora ale nema velke opodstatnenie, ak je DC skrat v antene dostatocny a koaxial ma funkcne tienenie a nie su ho desiatky metrov. Osobne verim viac 200mm 0,75mm2 vodicu na toroide ako plynovej bleskoistke, urcite bude zbytkove napatie pri prepati nizsie s napatovym balunom ako s plynom 😉 Norma ale nedovoluje na ochranu pouzivat letovane spoje a tak je nutne pouzit aj dodatocnu ochranu formou plynu ak to ma byt uplne podla normy 🙂

Plynoviek som menil desiatky, hral som sa s nimi v obvode, rozsvecoval cez ne ziarovky v serii, robil som im zle, meral na reviznom pristroji a viem co znesu a co uz nie. Tiez mam skolenie na prepatovky, ale to zo mna nerobi odbornika na ne, bolo to uz davno a od vtedy sa 2x menila norma ohladom nich. Robit ochranu podla tej najnovsej na dome robenom podla 20 a viac rocnej je takmer nemozne.

Otazne je aj kam pripojit zemnenie bleskoistky, v starom panelaku je to problem spravit tak, ako maju profici, teda ekvipotencialna svorkovnica, PE vodice spravnych prierezov, TN-S a vsade prepatovky, toto v starom panelaku nemas. Pripojit to na stavajucu bleskozvodnu siet je sice casto jedina moznost, ale v pripade priameho zasahu si dovleces bratricka priamo do bytu. Profici totiz schovavaju anteny pod vrchol stoziaru a teda bleskoistkou len odstranuju indukovane prepatie a rozdiel potencialov. Profici maju striktne spravene zony a prepatovky z anten davaju na ich rozhranie. Profici si na panelaku natiahnu 25mm2 cu lano zdola, natiahnu privod v TN-S zdola, hodia plechovy kontajner a don technologiu alebo plechove skrine na jednom sasi a na vlez do nich daju prepatovky. Amater casto ma anteny ako najvyssi bod domu, v starom panelaku su tiez zony narusene TNC sietou a este bez ochran, STA, metalickou kablovkou, internetom, telefonom, poprepajanymi vodovodmi s TNC sietou + neduh poslednych rokov trojkolikove TV pripojene na TNC siet a strcene do STA alebo kablovky tvoriace neskutocne zemne smycky cez sasi TV. Potom sa stava, ze cez tenky koax z tv tecu jednotky az desiatky amper, lebo kablovka alebo STA ma mensi odpor do PEN s ktorymi je niekde spojena ako nedotiahnute do serii pozapajane zasuvky v stene a tak sa stava ze TV rusi aj ked by nemala… Takze riesenie spravit to ako profici na starom panelaku existuje, ale nie kazdy je ochotny koli vysielaniu davat na strechu kovovy kontajner a privliect don PE lano a TNS siet, nasadit prepatovky.a vysielat z kontajnera 🙂 Aj ked by to casto vyriesilo kopec prevadzkovych problemov s dobiedzajucimi detmi a polovickami pocas kontestu 🙂 .